Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2017

Rozkouskovaný svět

Obrázek
Zbožňuju, když umění není jenom o tom, že se na něj jen odněkud zdálky podíváte a zase jdete. Zbožňuju, když se k dílu můžete přiblížit, okoukat si ho ze všech stran a objevit jeho skrytá zákoutí a netušené významy. Zbožňuju, když dílo z každého úhlu pohledu, za každého počasí a v jakoukoli denní dobu vypadá jinak. Tohle všechno splňují skulptury, které jsou až do konce října k vidění na náměstí ve Slaném. Jejich autorem je Čestmír Suška, který vytvořil například rozhlednu v pražské botanické zahradě . Vystavená díla byla původně starými cisternami, které nyní pod umělcovýma rukama dostaly nové uplatnění. Jak sochy vypadají zvenčí si můžete prohlédnout ZDE . Je jistě možné, že se vám zdálky moc líbit nebudou, pokud k nim však půjdete blíže a nahlédnete některým z mnoha otvorů dovnitř, otevře se před vámi zcela nový rozměr vnímání reality. Náhle se ocitnete v podivně rozkouskovaném světě, kde prostřednictvím stovek malých okének můžete vidět útržky svého okolí, a kde světlo a stín vytvá

Procházka kolem Matterhornu...

Obrázek
V pokračování mého malého švýcarského seriálu se podíváme na jedno velice známé místo. Matterhorn je nejvyšší horou Alp a na hranici Švýcarska a Itálie se tyčí do výšky 4 478 metrů. My jsme si po okolí tohoto známého vrcholu udělali poměrně náročný okruh, který nás zavedl k celkem pěti jezerům. Během cesty jsme si vyzkoušeli asi všechny druhy počasí. Od jarního vánku a polojasného počasí na začátku, přes zatažené nebe, déšť, sníh a silný vítr v průběhu, až po slunečné a hřejivé zakončení... Ani nevím, kolik kilometrů jsme ten den nachodili, ale mám pocit, že jich bylo opravdu dost. A pokud tomu tak nebylo, tak za tento omyl může velice členitý terén. Ve finále jsem ale rád, že jsem se sem podíval - nikdy předtím jsem totiž žádné pořádné hory v létě neviděl, takže tohle můžu brát jako novou zkušenost. A nemůžu vyloučit, že si ji někdy nebudu chtít zopakovat. Třeba na italské straně horského masivu... :)

Švýcarští opeřenci

Obrázek
Kdo se mnou někdy vyrazil na nějaký výlet, ten moc dobře ví, že pokud se v mém okolí vyskytne nějaký zástupce zvířecí říše, většinou neváhám a fotím. I kdyby se mělo jednat o zcela obyčejného holuba nebo vrabce. Pobyt ve Švýcarsku nebyl výjimkou, a tak se v mém foťáku za těch pár dní nastřádalo docela dost opeřených modelů. Nejedná se sice o žádné švýcarské speciální druhy, ale prostě...když už u sebe máte uprostřed města kus živé přírody, je těžké odolat. I kdyby to měl být holub, kterých je například v Praze na Václaváku několik stovek. Je přeci životně důležité zachytit, že i ve Švýcarsku žijí stejní tvorové jako u nás... Tohle je prostě tak dokonale roztomilý, pitomoučký výraz... :D Zrzohlávka rudozobá Jak jsem sliboval, máme tady i vrabce. Proč je foti doma, když za nimi můžu jet až do Švýcarska? :D Vlaštovky doma taky máme...ale ty většinou tak ochotně nepózují. ...tady asi bez komentáře... :D A na závěr labuťátko... Když nad tím tak přemýšlím, vůbec si nevybavuji, že bych někdy

Švýcarská panorámata

Obrázek
A jedeme dál v našem švýcarském výletu. Už jsme se zastavili u Rýnských vodopádů , nakoukli jsme i do Německa ... Teď je na čase si ukázat také něco z malebné švýcarské přírody. Cesta do místních hor byla jedním z největších zážitků, hlavně také proto, že od jisté smrti nás měly kromě schopností našich řidičů dělit pouze takové nizoučké kamenné sloupky, které se nacházely na okrajích silnice v zatáčkách. I přes tento děsivý prvek jsem se ale pokoušel nafotit alespoň pár záběrů krásné švýcarské přírody. Většina z nich je tedy focená přes zatmavené okno autobusu, ale snad se mi to podařilo v postprodukci nějak napravit... :) Tuhle fotku jsem si strašně moc oblíbil... zastávka u pramene řeky Rhôny ledovcové jezírko

Bodamské jezero

Obrázek
Kromě všech možných zastávek ve Švýcarsku jsme se v rámci školního výletu podívali také na chvíli do Německa. Konkrétně jsem nabštívili město Kostnice, které má pochopitelně pro Českou republiku speciální význam díky osudu Jana Husa. Obecně tedy musím říci, že mne samotná Kostnice nijak zvlášť nezaujala, ale přeci jen se zde dá nalézt jeden opravdu kladný bod - zastávka u Bodamského jezera. Ta sice trvala jen asi deset minut, ale i tak ve mně zanechala moc dobrý dojem. Pokud se ještě někdy do těchto končin dostanu, rozhodně si okolí jezera prozkoumám podrobněji... :) pohled na protilehlý břeh jezera sloup s hodinami detail mola otáčející se socha "Imperia" na břehu jezera V pozadí výletní loď a socha "Imperia", v popředí větev... :D jeden z mnoha zástupců místního ptactva A na závěr tenhle dokonale roztomilý "steampunk baráček"... :)