Mikeho řeka

Dnes to vezmu jen jako rychlé upozornění, pokouším se totiž rozjet nový blog, který se bude od toho mého současného v lecčems lišit... Aby hned nedošlo k mýlce, s tímto blogem končit nehodlám , jen prostě cítím potřebu zkusit taky něco trochu jiného, než jen samé fotky. Chci zkusit trochu více psát. Ideálně o něčem, co má doopravdy hlavu a patu a není to jen doprovodný text k několika obrázkům. Už jsem se tu několikrát pokoušel o nějaké nefotografické články, ale působily tu na mě tak trochu nepatřičně, divně...zkrátka se sem nehodily a neměly tu dostatečný prostor. Jenže s tím je teď konec! Rozhodl jsem se totiž rozpoltit své blogové já na dvě různé osobnosti. Mike si zůstane věrný svému fotografování a bude si sem dál mrskat svoje výcvaky, ale Majký vám bude přinášet články zcela jiného typu. Nejčastěji by to měly být nějaké postřehy z kultury. Takže recenze, různé výběry (třeba hned první článek je výběr nejlepších písní z posledního ročníku Eurovize) ...pravděpodobně také z tohot

Je až neuvěřitelné, jak málo sluníčka se u nás v posledních dnech ukázalo... Kdyby venku aspoň pršelo, ale ono pořád jenom fouká, sněží a je zataženo. Moc fajn... Ale pozitivní na tom je, že se učím vycházet i s malou porcí inspirace a nálady. Jindy by mě totiž asi nenapadlo fotit noviny, i když je to věc, se kterou se setkávám velmi často. Zjistil jsem, že pokud denní tisk dáte v protisvětle před objektiv vašeho fotoaparátu, na výsledném snímku splynou obě potištěné strany v jeden celek. To poté vytváří zajímavé útvary a písmenkové spletitosti... Fotografie původně měly obsahovat nějakou hlubokou myšlenku, ale na to opravdu nyní nemám sílu. Pouze jsem se snažil vybírat slova, která jsou pro titulky novin nějakým způsobem typická (skandál, pozor, kauza...) . Jinak je to jen soubor fotek novin proti světlu. Ale esteticky to, myslím, špatně nevypadá, takže aspoň něco. :)

Vzpomínka na povánoční čas... Vzhledem k tomu, že poslední dobou má inspirace odjela kamsi do háje a na nějaké fotovýpravy není čas ani nálada, nezbývá mi nic jiného, než se vydat proti proudu času a dodatečně vypustit do světa obrázky z povánoční výpravy k Turyňskému rybníku u Mšeckých Žehrovic (tzv.Záplavám) . Je sice fakt, že místo 28. prosince z fotografií sálá spíše raný podzim, ale to je vedlejší - určitou atmosféru to má... Začneme takovým klasickým zimním zákoutím... :) Během celé procházky se u břehu rybníka producírovaly kachny a kačeři. ...zaujalo mne také krásné zrcadlení na hladině. Pokud u Turyňského rybníka zůstanete až do západu slunce, můžete být svědky večerní promenády vodního ptactva. Tuhle fotku mám strašně rád. Vůbec mi totiž nepřipomíná snímek břehu vodní plochy, ale spíše pohled z vrcholu nějaké vysokánské hory na svět pod ní, který je částečně překryt mraky. Jasně, iluze není zcela dokonalá (jsou tam vidět nějaké ty vlnky a "svět" je značně nekonkrétn

Dnes jen krátký výžblept k jedné malé koláži... To jsem takhle během druhé poloviny ledna brouzdal po naší vesnici. Bylo zataženo, čvachtavo a celkově nevlídno. Lehce popadával sníh. Vcelku marně jsem hledal nějaký dostatečně fotogenický objekt, který bych mohl zneužít pro své zvrácené fotografické účely. Když tu náhle padl můj zrak na zeď, která obepíná místní školní zemědělský podnik. Za cihlovou stěnou se rýsovaly obrysy jakýchsi prapodivných technických vymožeností, které, pro mne poněkud překvapivě, hrály všemi barvami. Duhové vrakoviště se mi jistým způsobem zalíbilo a v hlavě mi hned vyvstal obraz duhové koláže, která by šla ze snímků oné nově objevené hitparády šrotu vytvořit. I přes třeskutou zimu jsem tedy vytáhl z brašny fotoaparát a několikrát stiskl spoušť. Výsledné dílo můžete vidět zde. Hodnoťte dle libosti...