Mikeho řeka

Po roce opět nastává ten den, kdy se všichni loučíme se starým rokem a vítáme rok nový - Silvestr. Jo, už se vážně těším, až budu půl roku zápasit s tím, že aktuální rok nekončí čtyřkou, ale pětkou...no nevadí. Uvidíme, co nám "patnáctka" přinese. Já osobně mám pouze určitou představu o lednu (lyžák, narozeniny, odstrojování stromku) a srpnu (pravděpodobně týdenní dovolená, ještě nevíme kde) . Zbytek bude překvapením, snad pozitivním. A Vám všem do roku 2015 přeji právě co nejvíce pozitivních překvapení a zážitků. Ať se Vám v novém roce daří... ;) (PS: Sněhuláček není mým dílem, objevil jsem ho zcela náhodně na jednom odpadkovém koši. To je důkaz, že i na nečekaných místech se může objevit něco moc pěkného, nebo přinejmenším roztomilého....to zní jako docela dobré poselství do nového roku, co říkáte?) Mike

"Konečně" i u nás začala zima vypadat jako zima. To znamená, že už začala být venku taková kosa na to, že nám mrzne nos už po první půlminutě. Také jsem poprvé za tuhle zimu viděl padat sníh. Nějak je mi to po těch Vánocích už jedno, klidně mohlo zůstat při tom podzimím počasí, co tu vládlo doteď. Pozitivní je, že sluníčko se stále drží a dneska svítilo celé dopoledne, a ještě chvíli po poledni. Toho se samozřejmě hned chytla mamka. Prý jí přes ty Vánoce tak trochu chyběl pohyb, a že by teda chtěla jít na procházku. Ne, že by se mi dvakrát chtělo, ale uvolil jsem se. A když už to nabralo tenhle směr, vzal jsem s sebou rovnou foťák, protože ten se koneckonců může hodit vždycky. Výsledek odpoledního putování po lese můžete vidět níže. (Pokud by Vás zajímalo, co je na první fotografii, tak vězte, že je to Fürstenberský a zámecký vodovod, jehož autorem byl Josip Plečnik.)

Už je to tady! Vánoce přicházejí, a to velice rychle. Vždyť už jen den nás dělí od zasednutí ke štědrovečerní večeři. U nás to bude ještě hodně zajímavé. Ani poté, co jsme s mamkou postupně objeli drogerii, lékárnu, Penny, Lidl, řeznictví, sámošku a Tesco nebudeme mít klid. Babička totiž ještě musí udělat vánočku a štrůdl, mamka včelí úly. Na mě zbyl bramborový salát. Stromek naštěstí máme nazdobený od neděle. No, snad to všechno do zítra zvládneme... Ale ani v tomhle předvánočním shonu samozřejmě nezapomínám na blog. Už dlouho tu nebyl nějaký fotočlánek - je na čase to napravit. Jak už jsem zmiňoval v mém fotošplouchacím článku , venku máme místo prosince jaro v pokročilém stádiu. Ne, že bych měl sníh nějak v lásce, ale alespoň na ty Vánoce nějaký napadnout mohl. No nevadí - alespoň jsou tu dobré podmínky pro focení, když už ne pro vánoční oslavy. Sluníčko totiž občas přeci jenom vykoukne a dá příležitost k nějaké té fotovýpravě. Jenže mě se stejně nikam dál než na zahradu nechce z je

Těsně před koncem roku mám důvod k takové menší blogové oslavě. Pravda, celkový počet 300 článků, které se aktuálně nacházejí na tomto blogu, sice není úplně tradiční událost k oslavě, ale aspoň jsem originální, že ano. Jako formu oslavy jsem zvolil vytvoření mého vlastního projektu (výzvy, challenge...říkejte si tomu jak chcete) . Jak už z názvu vyplývá, půjde o něco, co souvisí s fotografií. Těm bystřejším možná docvakl i důvod, proč je v názvu projektu číslovka dvanáct....ano, správně - 12 měsíců! O CO TEDY JDE? Hlavní myšlenkou tohoto projektu je zhostit se určité výzvy. Ať už projektu jako celku, nebo nějaké jeho samostatné části (já si ale dávám za cíl splnění všech 12 úkolů) . Pokusil jsem se zahrnout co možná nejzajímavější témata, která nejsou tolik obvyklá, a která by mohla bavit mě i Vás. Vida, to jsem ještě nezmínil - Samozřejmě to není výzva jenom pro mě. Můžete se zapojit i vy, pokud budete mít zájem, budu jenom rád. V takovém případě mi prosím dejte vědět, zajímá mě, jak

Je až neuvěřitelné, jak ten čas letí. Za chvíli nám bude na adventním věnci plápolat již trojice svíček. Je to tak, Vánoce se rychle blíží...a s nimi naštěstí i vánoční prázdniny. Je fakt, že mi škola ubíhá až podezřele rychle, ale přesto (nebo možná právě proto) by se už hodil nějaký ten oddych. Ono je to totiž na tom gymplu docela hektické. Dojíždění, pětiminutové přestávky, pár těch méně oblíbených učitelů...ale rozhodně tu nehodlám fňukat. Alespoň zatím ne. Co se týče známek, tak ano, mohlo to být lepší, ale taky o dost horší. Z tohoto hlediska jsem tedy zatím spokojen (teda až na matiku...ale to nějak půjde, já tomu věřím) . Teď už ale k tomu hlavnímu - jak jste z nadpisu asi poznali, půjde opět o můj komiks, respektive o jeho 20. stranu. Technicky vzato je to zase úplně zbytečná strana, pouze s menším náznakem toho, co se bude dít. Za nejvíce pozoruhodný fakt na této straně tak považuji to, že se zde nachází osoba v popelnici, a to natvrdo přímo mezi odpadkama. Znalci tohoto méh

Před nějakou dobou tu vyšel článek " Podzimní výhledy ", který byl tak trochu reportem z návštěvy zříceniny hradu Valdek. Hlavním motivem ale byly pohledy ze zříceniny na okolní les - z hradu samotného toho na snímcích moc vidět nebylo. A to bych chtěl dnešním článkem napravit. Myslím si totiž, že Valdek rozhodně stojí za návštěvu a tímto způsobem bych vám chtěl jeho atmosféru přiblížit. Hrad je opravdu mohutný...sice neskrývá tolik různých zkoutí jako jiné podobné památky, ale postupně zjistíte, že se dá například prolézt do vnitřku věže, nebo že s trochou šikovnosti můžete vystoupat na vršek obvodové zdi (to je ale značně riskantní, takže od toho jsme raději upustili) . Co mě osobně přišlo na tomto místě takové neobvyklé, byla výška a celistvost zdí. U většiny českých zřícenin jsou zdi buď částečně pobořené ("nakousané"), nebo jsou alespoň o dost nižší. K tomuto místu se také váže několik pověstí, které můžete najít zde ...teď už ale k samotným fotografiím. ;) vst

Mám opravdu radost. Konečně se moje fotky dostaly někam dál, než jenom na internet. Nejedná se teda o žádné plakáty, které by visely po celé republice, a ani v žádném časopise se moje snímky neocitly. Jde tu o věci podstatně menšího významu. Dobrý pocit mi to ale rozhodně nijak nekazí, protože právě v takovéhle využití mých fotek jsem doufal... 1. Začal bych tím, co mě potěšilo nejvíce - Turistická vizitka Hokejové síně HOŠEK Lány. Nevím, jak moc jste zběhlí ve světě turistických suvenýrů, takže nejprve stručně vysvětlím o co jde. Turistické vizitky jsou samolepky, které se dají koupit na spoustě turistických místech nejen v České republice. Lepí se do speciálního sešitu (Turistického deníku) a můžete si tak průběžně zaznamenávat vaše výlety. Možná je to moje vysvětlení moc stručné, takže více informací, včetně seznamu všech vydaných vizitek najdete ZDE . Teď ale k tomu hlavnímu (alespoň pro mě). Ve čtvrtek 6. 11. 2014 vyšla v nové várce nových vizitek i ta s pořadovým číslem 3050. Co

Vypadá to, že počasí se už tak nějak ustálilo. Mlhavá rána, občas déšť, teplota maximálně kolem 12 stupňů...prostě podzim. A přitom to není ani týden, co ještě sem tam vykouklo sluníčko... Po takovémhle úvodu už je vám asi jasné, že v dnešním článku naleznete snímky právě ze zmíněného slunného období, konkrétně z neděle. Bylo docela fajn si ještě jednou nafotit pár hmyzích stvoření, než přijde zima...tyjo, je fakt šílený, že už za necelé dva měsíce budou Vánoce. Dneska to bude asi trochu kratší, nějak nemám co psát. Ale už brzo se tu objeví slibovaný článek s pár důležitými novinkami. ;)

I když nepříjemně fouká, prší a je mlha, má podzim v určitých chvílích opravdu krásnou atmosféru. Bohužel je to opravdu jen málokdy, ale když už vykoukne sluníčko, stojí to za to... V úterý byl den volna (jak už to tak u státních svátků bývá) a toho se muselo využít. Rozhodli jsme se pro menší výlet. Jenže to nebylo jenom tak. Okolí už máme prolezlé křížem krážem, trmácení přírodou nepřicházelo v úvahu ( protože byla fakt dost zima) a že by se nám zrovna chtělo na nějaký zámek, to se taky říct nedalo. Tak přišel na řadu kompromis. Vyrazilo se na zříceninu hradu Valdek. Toto místo leží ve vojenském prostoru Brdy, takže za normálních okolností bych jeho návštěvu nedoporučoval. Ovšem o víkendech a státních svátcích je umožněn legální vstup do areálu. Velmi sympatický je fakt, že hrad se nachází jen asi 150 metrů od parkoviště. A navíc je to poměrně v rovině, žádné únavné šplhání do kopce. Valdek je na zříceninu dost zachovalý, možná právě díky vojenskému prostoru okolo nebyl tak navštěv

Není to tak dávno, co jsem zde slavnostně ukončil sérii článků z dovolené...no, ještě to nebylo tak úplně všechno, co jsem vám chtěl ukázat - ještě je tu pár černobílých fotek. Já vím, asi to není úplně nejatraktivnější styl článků, ale nebojte, pak už vám s těma památkama dám vážně pokoj...prozatím. Teď ale zpátky k těm dnešním záběrům. Prvních pět fotografií zachycuje zámek v Lysicích, který jsme vyhodnotili jako suverénně nejhezčí z těch pěti, co jsme za ten týden navštívili. Jediným problémem tu byly naše "oblíbené" papuče na nohou. Ale jinak mohu prohlídku tohohle místa vřele doporučit, stojí to za to. Poslední fotka je z jiného zámku, který se nachází v Letovicích. Nedá se upřít, že nynější majitel stavbu zachránil před jistým koncem, zvenčí dokonce vypadá jako nová, ale co se týče vybavení interiérů, možná to chtělo zvolit jinou cestu. Majitel je totiž zaměřený na staré věci a aktuálně je ve tří čtvrtinách zámku navazené snad celé starožitnictví. Jsou tam všechny možné

Po delší odmlce by to chtělo zase nějaký článek. Ideálně s něčím jiným, než fotkami z dovolené. Fajn, mám tu v zásobě i něco jiného. Pokud můj blog už znáte, asi tušíte, co teď přijde...ano, správě - kytičky! A taky pár hmyzích kamarádů... Není žádnou novinkou, že tu máme podzim v plném proudu. Ale není to zase tak dávno, co mlhavá rána a napůl oranžové stromy nebyly na běžném pořádku. A právě z tohoto přechodného období mezi dvěma ročními obdobími pochází následující snímky. Docela mi takovéhle pozitivně laděné články chyběly. Přes zimu moc barevných a veselých fotek nenafotím, a do jara je ještě daleko. Takže musím využít téhle jedinečné příležitosti a zveřejnit těch pár zbývajících fotografií, které jsem měl v plánu. Pokud by vás zajímalo něco z mého života, asi vás tentokrát zklamu. Klid, klid, klid, schovejte ty kapesníky, já se o tom rozepíšu někdy příště. Čekám totiž na jednu lehce speciální událost, o které se mi nechce psát zvláštní článek. Takže z nějakých aktualit vám jen pr

Nadešel čas pro ukončení mé série článků o letošní letní dovolené. Už jste tu mohli vidět jeskyně moravského krasu, několik zámků, židovskou synagogu, pár zřícenin...no zkrátka všechno možné. A dnes to všechno uzavřeme cestou zpátky domů. Jistě chápete, že jsme se museli s Moravou rozloučit nějak důstojně. A i když se nám už nechtělo nikam moc šlapat, řešení se našlo. Jako první cíl byla vybrána zřícenina hradu Dalečín, která se nachází na velmi sympatickém místě - jen pár metrů od parkoviště před obecním úřadem. Pravda, moc rozlehlý hrad to není, ale to vůbec není na škodu. Alespoň jsme se tu moc nezdrželi a stačili jsme utéci před deštěm. Ten nás ale nakonec provázel celým dnem. Abyste věděli o čem mluvím, čtěte dále... Další naše zastávka byla ve Vítochově, kde se nachází gotický kostel sv. Michaela. Takový kostel se opravdu jen tak nevidí, vypadá trochu jako hrad (a i když se mi nedaří nalézt nějaký typický majákovitý znak, prostě se mi při pohledu na tuto stavbu vybaví maják...záh

Už jen pár fotočlánků nás dělí od uzavření dovolené 2014. Dneska přišly na řadu Boskovice - největší město, které bylo poblíž. Tím pádem jsme si to tam museli alespoň jednou pořádně prohlídnout. Boskovice mají hned několik zajímavostí. Nejprve proběhla prohlídka místního zámku. Tam na nás čekala poměrně zajímavá prohlídka. Mohli jsme si pohlasit amorka pro štěstí, nahlédli jsme dovnitř dutého globusu, atd. Pokračovalo to výšlapem na radniční věž a návštěvou synagogy Maior. Tam se nalézá expozice historie zdejšího Židovského města (informační tabule, vitríny s předměty spojenými s židovskou kulturou apod.). Nejzajímavější na této památce je nejspíše její stropní výmalba, která kombinuje hebrejské písmo a květinové motivy. Navíc nám byla poskytnuta možnost nahlédnout do sklepa protějšího domu, kde se dochovala židovská lázeň mikve. A pozor, nejen že se v Boskovicích nachází zámek, rozhledna v podobě radniční věže a stará židovská synagoga - mají tu i hrad. Pravda, už je v docela pokročil