Mikeho řeka

Máme léto v plném proudu, tak proč toho náležitě nevyužít? Ano, toto nejslunečnější roční období se skutečně naplno rozjelo, a tak se i v naší domácnosti začaly dít věci dosud nevídané. A to doslova. Nejprve to byl příjemný středeční výlet do Prahy, během kterého jsme si stihli prohlédnout loretu a svatomikulášskou zvonici. Také se konal nájezd do dvou našich oblíbených antikvariátů, za účelem doplnění mojí sbírky Čtyřlístků (ano, toho dětského časopisu...ale nemyslete si, hodnotu to má, jen koukněte na aukro na nějaká starší čísla) , což se nám rozhodně povedlo. Takovou nálož jsme opravdu nečekali. V Nerudovce celých šest čísel základní řady a jedna starší kniha. To se nám nikde jinde najít ještě nepodařilo. A potom na Národní třídě další jeden, tentokrát Speciál. Tímto výletem ovšem to příjemné končilo. Následující den nás čekala velká výzva - úklid špajzu. Ono to nezní tak strašně, ale vzhledem k tomu, že za ta dlouhá desetiletí, co se ta místnost tímhle způsobem využívá, se tam nas

Už je to pár měsíců, co mě přepadla kreslící nálada, která mě přesvědčila k nakreslení (respektive dokreslení) dalšího, na mé poměry velkého obrázku (A3). opět nečekejte žádné vodovky, tempery, pastely, nebo nedejbože tuš. Prostě jenom centropen a pastelky. Tentokrát to už nebyly charaktery z filmů a her, ale postavičky reprezentující různé státy světa. Ten samotný nápad už je starý určitě přes rok, ale skutečně pracovat jsem na něm začal až 18. ledna, kdy jsem dokončil původní náčrt a pak během dalších pár dnů probíhalo obtahování a vybarvování. Obrázek byl nakonec dokončen 23. (takže mi to trvalo pět dní). A teď už snad k tomu samotnému "veledílu". Celkem se na něm nachází 21 postaviček, tím pádem 21 států. Všechny jsou umístěny v takové stylizované sploštělé zeměkouli a doplňuje je ještě název obrázku, protože by tam jinak prostě chyběl nějaký výrazný prvek. Vzhledem k tomu, že obrázek ještě budu podrobněji popisovat v kladech a záporech, vypíšu teď jen stručný seznam všec

Nevím proč, ale poslední dobou se snažím střídat články s barevnými a černobílými fotkami. Možná proto, že jinak by si ty snímky byly až moc podobné. Faktem ovšem je, že se mi ty černobílé záležitosti také začínají čím dál více líbit. Má to pak takovou jinou atmosféru a víc vynikne ten kontrast. Je ovšem docela oříšek vybrat ty správné fotky k převedení do černobíla, aby to vypadalo aspoň trochu k světu - podle mě nevybírám až tak špatné fotky, ale pořád je tam hafo nedostatků a vím, že by se toho dost dalo udělat lépe. Takže ty "černobílé články" vlastně beru i jako takový trénink a myslím, že se i trošku zlepšuju. Rozhodně to ale neznamená, že bych na barevné fotky docela zanevřel, to rozhodně ne, přeci jen se na ně lépe kouká, jsou takové veselejší, a je tam asi i méně příležitostí něco pokazit. Prostě jen teď zkouším něco trochu jiného.....a také si myslím, že na ty barvičky ještě bude přes léto dostatek času. nebojte, dočkáte se jich. x) Ne, nevím co to je za rostlinu. M

Ačkoliv se prázdniny mnohým jeví jako ideální příležitost pro lenošení, já se zatím rozhodně nenudím. Nejezdím sice po táborech ani k příbuzným. Mám toho dost i tak. Jednak se i tak naskytla příležitost k několika výletům. Fotky z Křivoklátu a Jindřichova Hradce se tu již objevily, tak popojedeme dál. V neděli jsme navštívili dvě rozhledny (Tobiášův vrch a Shillerovu rozhlednu nad městem Kryry), a také zámek v Krásném Dvoře. Ovšem snímky v dnešním článku většinou nebudou zachycovat zmíněné stavby (k tomu se pravděpodobně dostaneme v jiném článku), ale opět to budou takové ty letní záběry.... Konkrétně tedy již zmíněný zámek Krásný Dvůr (nádherná to stavba), motýlek vycvaknutý po cestě na Tobiášův vrch a detail větve v zámeckém parku, ve kterém mimochodem proběhl náš malý, skromný a soukromý piknik. Na čtvrté fotce je cesta ze Schillerovy rozhledny, a na páté pejsek, který si nás vyhlédl, když jsme v zámecké cukrárně (kavárně?) popíjeli bezinkovou limonádu.

Léto už je v plném proudu - tak nakonec se mi to přání splnilo.....konečně se naplno prosadilo sluníčko a osvítilo tak veškeré přírodní krásy. Právě díky slunečnému počasí mohly vzniknout následující fotky. A pozor! Dnes vám jich opět naservíruji o něco víc než normálně. Bude jich rovných 12. (No, aspoň to trochu vynahradí to, že jsem se dneska moc nerozepsal, co?) Neříkám, že jsou všechny stejně kvalitní, to rozhodně ne, ovšem dohromady tvoří přesný obraz toho, čemu já říkám léto. Ať už to jsou kvetoucí macešky, nádherně zelené listy, všudypřítomný hmyz, či na závěr přiložené RYZE PŘÍRODNÍ SRDCE. ♥