Mikeho řeka

Když se vydáte bloumat po Vyšehradě, odnesete si domů spoustu různých myšlenek. A také se na vás projeví atmosféra tohoto velice zajímavého místa... Už jenom při procházce mezi hroby českých velikánů se vám můžou hlavou rojit různé a různé pocity, dojmy, nápady... Já jsem dnes spojil všechny tyhle aspekty dohromady. Z místa, kde je tolik různých křížů, andělů a dalších soch, prostě přímo dýchá přítomnost nějaké "vyšší moci". Nemyslím teď žádného konkrétního boha ani náboženství, mluvím pouze o tom neurčitém a neodhalitelném čemsi, co nás tady všechny vytvořilo, co nás drží při životě a co nás jednou zcela jistě také zahubí... Nějaká neviditelná moc nad námi drží ochrannou ruku. Prozatím. ...na jak dlouho? Slavín ... Vyšehrad ... Praha Před 98 lety touhle dobou vznikala Československá republika. Mám dojem, že vůbec není na škodu si připomenout naši historii. Třeba i tímto, velice prostým způsobem. ;)

Na okraji naší vesnice stojí několik starých garáží, které sice jsou dodnes využívané, nicméně zub času se na nich docela výrazně podepsal. Minimálně co se týče omítky, okenic, střešních krytin... Ale pořád to není ten pořádný ruinózní stav, takže se poměrně dlouhé řady malých domečků neleknete, spíše je jen bez povšimnutí minete a ani nevíte, že jste kolem nějakých garáží šli. Já se ovšem tentokrát zastavil a prohlédl si kvádrové boudičky trochu blíže... Po podrobném prozkoumání jsem zjistil, že je na nich spousta fotogenických detailů - rozpraskany potah na střeše, rozbitá skleněná okna, zrezivělé víko od nedaleko pohozeného barelu...

Asi si teď procházím nějakým zvláštním obdobím. Možná je to tím, že nastává zima, možná je to tím, že se blíží ta magická (a zároveň trochu děsivá) hranice 18 let...každopádně se cítím zvláštně. Nemám na nic náladu, protože mi veškerý elán berou pro mě dost nezáživné věci, jejichž původcem je z velké části škola. Je mi jasné, že tohle zní jako klasické postěžování od nějakého rozmazleného fracka, který se chce místo učení...co já vím, bavit, ale tak to není. To, v čem vidím smysl, mi nevadí a klidně se to naučím. Ovšem pokud po mně osoba, ke které nemůžu mít ani špetku nějaké základní úcty, chce, abych se naučil nějaké složité výpočty, které mi není dané individuum schopné pořádně vysvětlit, a navíc se chová jako naprostý ignorant bez jakékoli schopnosti sebekritiky... Pardon, nemohu sloužit, spolu kamarádi nebudem. A podobných záležitostí se na naší škole najde více. Příští týden máme ale volno, takže by snad všechny ty nepříjemné pocity mohly alespoň na čas ustoupit stranou. Ale nec

Už je to nějaká doba, kdy jsem tu v nějakém článku naposledy domunetoval nějaký z mých výletů po naší republice. Přitom na nedostatek výletů si rozhodně stěžovat nemůžu. Před nějakým časem jsem se například dostal na zámky Zákupy a Lemberk. Na obou místech jsem objevil několik pěkných zákoutí, která sice nebudou působit moc vznešeně a zámecky, ale myslím si, že stojí za to. Když ne na mých fotografiích, tak ve skutečnosti určitě! :) Mostek před vchodem do zámku v Zákupech byl ozdoben květinami. :) Schody v zákupském zámeckém parku (aneb zanedbané barokní terasy). Zarostlé okénko v zámecké zahradě. A ještě jeden zákupský objev z barokních teras. Co je asi na konci tunelu? Detail ze střechy na zámku Lemberk... A na závěr kašna na lemberském nádvoří.