Mikeho řeka

Noc je úžasná a tajemná doba, která má v sobě specifický nádech. Všechno v ní vypadá jinak, člověk je odkázaný jen na umělé osvětlení nebo ostatní smysly kromě zraku. Já sám jsem si v poslední době noční vycházky docela oblíbil. Dávají mi prostor jenom pro mě samotného. A také pro okolní přírodu zahalenou v temnotě. Skvělá meditace, opravdu. Všem doporučuji... :) Bohužel, noc není moc přátelská ohledně pořizování fotografií, a tak ta jedinečná atmosféra zůstává zachycena pouze v mých vzpomínkách, a na fotografiích, které jsou navíc pořízené pouze mobilem, je z toho všecho kouzelného pouze malý zlomeček. I tak se s vámi ale chci o lehce abstraktní snímky podělit, protože k nic přeci jen mám nějaký ten vztah... Začneme pohledem na noční oblohu. Poslední zbytky světla a nádherná modrá aura kolem keřů na obzoru... Panely - skvělé vyhlídkové místo na moji osvícenou vesnici i na kopec s loukou, nad kterým byla krásně vidět předchozí modrá záře. Světlý flek vlevo dole není můj prst, jak by se...

Sychravé počasí je, zdá se, alespoň na pár dní pryč, a tak se může opět na mém blogu vyrojit pár zasluněných snímků. Dnes je hlavním motivem krásný a neobvyklý květ sedmikrásky, kterého mi bylo líto jen tak hodit mezi ostatní natrhaná květenství, ze kterých se měl doma stát med. Před svým zneužitím tak kvítek zažil svých pět minut slávy a párkrát mi zapózoval na střeše skleníku, na kameni, a dokonce jsem s jeho pomocí vytvořil i zajímavého "mutanta". :) ---------------------------

Zítra máme květen a venku je stále podzim - nějak se mi to nechce líbit. Vždyť takhle nemůže mít člověk vůbec žádnou energii ani náladu. Já už chci prostě pořádné jaro a basta! Kdyby se aspoň v tom hnusném počasí dalo fotit... Ono se dá, ale nedopadá to moc slavně. Důkazem ja má poslední fotovýprava, která proběhla krátce po jedné z mnoha dešťových přeháněk. Vzhledem k mizerným světelným podmínkám se u vzniklých snímků určitě nedá mluvit o nejvyšší kvalitě. Spíše naopak, kvalita je značně tragická. A tak na blog zase nemám nic... Nebo přeci jen? ...ano! Alespoň na jedné fotce jsem nakonec dokázal najít detaily, které mému oku poměrně lahodí, a které společně tvoří celkem harmonický celek. Teď sem můžu po dlouhé době konečně zase přispět něčím opravdu novým a aktuálním! Haleluja! Fotek po dešti na blogu moc nemám, přesto že je mám celkem v oblibě, takže si ve finále dokonce i trochu dovyplním mezery v mé fotografické tvorbě. No co víc si přát? :D V CČ máte pár pofidérně potemnělých fote...

Nedávno jsem zde zveřejnil záběry skleníku, do kterého se pozvolna opět začínal vracet život. Všechno má ale svůj rub a líc - i mezi slunečními paprsky plnými pozitivní energie se mohou vyskytovat drobné připomínky pomíjivosti života...

Už to vypadalo, že naplno propukne jaro, teď ale zase začínají hlásit, že se přes Velikonoce opět ochladí...tak já už nevím. Venku to aktuálně vypadá všelijak. :D Každopádně ještě před tím, než se obloha zatáhla, stihl jsem vyfotit alespoň pár drobných kvítků, které se již na naší zahradě objevily. Ono tohle (doslova ) přízemní zahradní focení má taky něco do sebe. Přeci jen...i když se jedná pořád o stejné rostlinky, tak každý květ je originál, ať už zvým zabarvením nebo zakřivením lístků. Je to o detailech, ale i ty dokážou mnohé... Nicméně už se vážně těším, až se zase dostanu někam, kde budu moci fotit i něco zajímavějšího. Chtělo by to začít více cestovat. Ať už po Česku, nebo po světě... Zatím si ale holt musím vystačit s pár sedmikráskama a trsem fialek. :D

Přichází jaro a mnohá místa se opět probouzí k životu...

Ano, ano, já vím. na začátku roku jsem si plánoval, jak strašně budu letos aktivní. To jsem ale nevěděl, že mi život přinese něco, o čem jsem do té doby jenom snil - lásku! A hned je asi jasné, že aktuálně jsou u mě všechny ostatní věci poněkud bokem... Vzhledem k tomu, že blogování už tak bylo odstaveno někde na druhé koleji, se nyní odsunulo až někam na kolej čtvrtou a jen tiše prosí o znovuoživení. A jelikož mám zrovna tendenci k prokrastinaci jakoukoli formou, nevidím důvod, proč bych tomuto internetovému zákoutí nemohl dopřát po delší době nějaký ten nový článeček. I když...článeček. On pojem "článek" na fotoblogu znamená něco trochu jiného, než na ostatních blogových odvětvích. No prostě vám sem hodím pár zapomenutých fotek ze začátku letošního února. A buď na ně pějte ódy, nebo plivejte síru. Výběr je čistě na vás. :D