Lesní zákoutí

Zas a znova...nechápu proč, ale všechny aktuální testy ze všech předmětů byly opět nakumulovány do týdne před a týdne po maturitách. Proč tohle ti učitelé sakra dělají? Vždyť je to přece nevýhodné pro obě strany, když se v jeden den sejdou hned čtyři písemky (jako třeba dnes). Moc fajn...zjevně jsem si už dlouho nepokazil průměr z nějakého předmětu...no nic...

Jak už je asi poznat z úvodních řádků, neměli jsme poslední dobou ve škole úplně pohodu. Ve spojitosti s aktuálním nic moc počasím (ano, zase jsem byl přehnaně optimistický, když jsem tuhle zmiňoval, že už se opravdu probudilo jaro) to nevytváří zrovna příjemné podmínky, takže nálada se u mě pohybuje většinou někde kolem bodu mrazu. Fakt rád bych psal rozjařené a optimistické články, které by vám zvedly náladu, ale to teď prostě nejde...takže víte co? Místo dalšího stěžování tedy alespoň zveřejním jednu fotku, která vznikla koncem října minulého roku při fotovýpravě za splněním TOHOTO z 12 Fotošplouchnutí.

K téhle fotce jsem si vytvořil docela pozitivní vztah, poprvé se mi totiž podařilo zachytit nějaké ty "hrátky se světlem" v lese. Nevím, jak jinak to nazvat, snad chápete, o čem mluvím... Hrozně se mi tu líbí ten kontrast osvětlené a neosvětlené části mechového porostu, je to přesně jedna z těch fotek, které mě lákají k dalšímu výletu do lesa. Ta atmosféra zapadajícího slunce je prostě...aww! (Opravdu skvělá úroveň vyjadřování na studenta druhého ročníku gymnázia, že ano?)

Po kliknutí se fotka zobrazí v plné velikosti.