Portugalské vzpomínky: Batalha a Alcobaça

V našem vzpomínkovém portugalském putování se přesouváme po delší době opět do klášterních sfér. A dnes to bude hned dvojnásobná nálož - vezmu vás na exkurzi do klášterních komplexů Batalja a Alcobaça. Začneme v prvně jmenovaném...

- - -

1. Batalha [Batalja]
Vždy, když vidím nějakou gotickou katedrálu, zůstává mi rozum stát nad schopnostmi dávných stavitelů. Vytvořit takové množství monumentální nádhery s tehdejší technikou? Prostě neuvěřitelné... Batalha v tomhle ohledu rozhodně není výjimkou. Typické vysoké klenby s lomenými oblouky vytvářejí v centrálním chrámu obrovský čistý prostor. V boční místnosti lze najít hrobku krále Jana I. (zakladatel kláštera) a jeho manželky Filipy z Lencastru. Areál kláštera je od roku 1983 zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO.






Zdejší rajský dvůr mi naprosto jasně evokuje prostory bradavického hradu z příběhů Harryho Pottera, jeden by až čekal, kdy kolem něj proběhne Křivonožka. :)



V jedné z místností navazující na křížovou chodbu je umístěn památník padlých portugalských vojáků z 1. světové války v podobě věčného ohně, u kterého probíhá pravidelná výměna stráží.




- - -

2. Alcobaça [Alkobás]
Opět klášter, opět v UNESCu. Člověk si až říká, jestli je vůbec nějaký portugalský klášter, který na tomhle seznamu není. :D Nutno ovšem přiznat, že takhle nádherné památky si takové postavení zcela jistě zaslouží... Tento komplex se může pyšnit údajně největším gotickým kostelem v Portugalsku i krásným rajským dvorem, na kterém lze najít pomerančovníky. Také jsou zde pohřbeni někteří portugalští králové, bez toho se tu asi prostě nemůže stavba nazývat klášterem. :D

Působivé je množství rozličných místností, které si tu lze prohlédnout. Kromě obligátního kostela a královské krypty si tu tak můžete projít velkolepou klášterní kuchyni, refektář (jídelna pro mnichy) nebo ochoz v patře budovy, odkud si můžete celý areál pořádně prohlédnout. Díky velkoleposti této památky se může snadno stát, že se v některých volně přístupných prostorách, které leží mimo hlavní prohlídkovou trasu, ocitnete zcela sami (mě se to třeba poštěstilo právě na zmiňovaném ochoze). Hned potom máte z celého místa úplně jiný pocit...









- - -

...a to by bylo pro dnešek vše. Naše fotocestování po Portugalsku se pomaličku chýlí ke konci, minimálně ještě jeden článek ovšem chystám. Takže pokud se vám moje fotoreporty z loňských výletů líbí, můžete se v dohledné době těšit na další nášup! :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kytička zvaná "bouřka"

Džvari, Grakliani a Mccheta

"Svět se v prdel obrací!"