Kvítek za plotem


Šel jsem po cestě,
šel jsem po pěšině.

Šel jsem po vesnici,
šel jsem po dědině.

- - -

Najednou za plotem
z rezavé drátěnky
zaujal oko mé
kvíteček pomněnky.

Rostl tam samotný
na kraji houštiny.
Rostl tam na kraji -
- malý a nevinný.

Koukal jsem na kvítek
dlouze a oddaně.
Bylo by nádherné,
chytnout ho do dlaně...

- - -

Plot je však vysoký,
až skoro do nebe.

Bohužel, pomněnko,

musím žít bez tebe.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kytička zvaná "bouřka"

Kam do přírody kolem Brna? (2. část)

"Svět se v prdel obrací!"