Mikeho řeka

Pravčická brána je jedním z hlavních symbolů Českého Švýcarska. Tím pádem jsme si ji nemohli nechat ujít. Vždyť kolikrát za život se dostanete k největší přirozené skalní bráně nějakého kontinentu (v tomto případě Evropy)? Rozměry tohoto útvaru jsou skutečně úctyhodné. V nejširším bodě měří rozpětí oblouku 26,5 metru, výška otvoru má metrů 16. Působivé, nemyslíte? Zajímavé je také to, že se Pravčická brána dostala do semifinále ankety, která vybírala 7 nových divů světa. Do finále se sice neprobojovala, ale nás Čechy může hřát vědomí, že se některé místo z naší republiky dostalo mezi 71 vcelku vážných kandidátů. Mimochodem, stejně daleko se dostalo i slovenské Štrbské pleso. A pozor! Tyto dvě přírodní zajímavosti v anketě předčily i Niagarské vodopády, které mezi těch 71 postupových míst neprobojovaly. K Pravčické bráně neodmyslitelně patří i zámeček Sokolí hnízdo. Tam jsme se stavili jen na něco malého k zakousnutí. Bohužel palačinky, které mi předložili, byly naprosto studené a trošk...

Potřetí a naposledy (!!!) měním název tohoto seriálu o putování po krásách severních čech. Uznávám, holt se v těch zeměpisných označeních orientuji poněkud hůře, než jsem si myslel. Ale tak snad už je vše v pořádku, a nikdo nebude muset mít připomínky. xD V první části článku (1. dvě fotky) si budete moci prohlédnout, jak vypadá nejseverněji položená loretánská kaple (loreta) v Evropě. Nachází se v Rumburku a rozhodně stojí za návštěvu. K prohlédnutí tu totiž není jen samotný baráček, ale i okolní klášter, na jehož nádvoří se stavba nachází. Další tři fotky vás zase přenesou až do Německa, kam jsme se vydali za účelem zkoumání motýlů. No vážně, nekecám. Jeli jsme totiž do Jonsdorfu, což je taková městečko-vesnice poblíž česko-německých hranic. A uprostřed Jonsdorfu je schovaný "Schmetterlingshaus", neboli Motýlí dům. Velice mi to připomínalo takovou tu akci, kdy se ve Fata Morganě v Praze líhnou motýli. A není divu, vypadalo to tam prakticky stejně - stejně úžasně. Procházka ...

A je to tady, dámy a pánové, přináším vám pokračování série článků z našeho víkendového výletu do Českosaského Švýcarska. Minulý článek s sebou přinesl lehké nedorozumění - místa, která v něm byla zmíněna, se nacházela mimo tuto oblast, nacházela se pouze po cestě do Šluknovského výběžku. Chtěl jsem v tom ale mít jistý pořádek, takže jsem te článek nazval tak, jak jsem ho nazval. Ale tentokrát je to už skutečně okolí Krásné Lípy, v tomto případě spíše Šluknova. Konkrétně je to ruina zámku v obci Lipová, ale také opravený Šluknovský zámek. První zmíněná památka je ve fázi rozkladu. Bohužel. Postupně se ale začíná z jeho úpravou. Naštěstí. Zatím je zušlechtěná část parku a zámecký rybník. Samotná stavba je na tom podstatně hůře. Na druhou stranu ten druhý, Šluknovský zámek, vypadal po svém požáru v 80. letech podle nás ještě hůře. No, a jak vypadá dnes, to posuďte sami.....zámek v Lipové má, myslím, ještě docela šanci. x) Zámek Lipová..... Jakýsi erb či co..... Uzavřené prostory..... Ozd...

Ani bych nevěřil, že i přes hnusné počasí, se dá užít docela příjemný víkend v Krásné Lípě a okolí.....trošku zvláštní začátek článku, že? Možná by stálo za to ho přepsat, ale jeho vymýšlení mi zabralo spoustu času, takže nic nebude. Kařdopádně v tomto článku půjde o to, že jsme se doma sebrali, a jeli na víkend do jednoho hotelu, který je jedním z těch lepších a předraženějších a nachází se v České Lípě. Ale klid, samozřejmě bychom neplatili celých těch pár tisícovek jen tak, díkybohu jsme měli voucher, který naše peněženky z větší části ochránil. Opravdu, ještě že tak..... Ovšem nebyli bychom to my, kdybychom neobjezdili veškeré zajímavosti a památky v okolí. Všechno začalo už při cestě na místo, kdy jsme zastavili pod zříceninou skalního hradu Jestřebí (první 4 fotky). Zezdola to nevypadalo moc lákavě, ale nakonec to byla docela pěkná procházka po vrchní plošině. Sice toho tam moc k vidění nebylo, ale mělo to takovou zvláštní atmosféru.....no, potom naše cesta vedla do obce Zahrádky...

Zjistil jsem, že kvetoucí stromy jsou velmi fotogenické. A i když jich v plném květu v tuhle dobu už zrovna moc nenajdete, můžete si aspoň zavzpomínat, jaké bylo rané jaro. V době, kdy jsem dělal tyto snímky, ještě stromy bohatě kvetly, bylo to vlastně ještě před tím, než jsem fotil pro Decoform . Ale ono je strašně snadné zapomenout na zveřejnění fotek, takže nakonec tento článek mám v rozepsaných už od 24. dubna (ach, ta skleróza) . No, nakonec jsem se dokopal k jeho úplného dopsání (respektive kompletního přepsání) ......a protože tak úplně není zapotřebí, aby tu každé jaro přibývaly stále stejné fotky, rozhodl jsem se, že je pro tentokrát převedu do černobíla. Zda to bylo správné rozhodnutí, můžete posoudit níže.....

27. 4. 2014 proběhlo focení pro firmu Decoform ( web , blog , Facebook ). Jednalo se o novou úvodní fotku na firemní Facebook, která měla být jarní, s májovou tématikou. Prvního května by měla proběhnout výměna té staré. Nemůžu sice zcela ovlivnit, jestli nakonec bude použita přesně ta fotka, kterou uvedu, ale domluva zněla tak, že je daná fotka již vybraná, takže uvidíme. Jako model měl posloužit typický zástupce výrobků, které jsou prodávány touto firmou - kovová židle Angel. Jak zhruba dvouhodinové focení nakonec dopadlo, můžete vidět níže. Postupně se fotilo před rozkvetlými stromy, v poli řepky, před polem řepky a v malé aleji kvetoucích stromů. Fotky sice nejsou naprosto dokonalé, ale prý je to postačující.....každopádně to bylo příjemně strávené odpoledne na sluníčku, v přírodě..... x) Podle mě nejpovedenější fotka Původní verze úvodní fotky Pravděpodobně finální verze úvodní fotky Fotka s řepkou Fotka s cestou

Když už je na to Velikonoční pondělí volno, proč ho nevyužít i trochu jinak, než běháním na koledu. Takové příjemné odpoledne v přírodě, když ještě svítí sluníčko.....proč ne? x) My si pro takový velikonoční výlet vybrali rozhlednu Vysoký vrch u Malých Kyšic. Je to taková jednoduchá, jehlanovitá, dřevěná stavbička uprostřed lesů (no, dva a půl kilometru od vesnice.....), ze které je úžasný výhled, protože její autoři vybrali naprosto ideální místo pro postavení rozhledny. Cesta k ní je tedy poněkud složitější, pokud se neinformujete ve vesnici (výrazně zelený penzion LIKA je na to ideální, a mají tam i razítko rozhledny), protože co se týče značení, je to trošku odfláknuté. Ale v zásadě jdete pořád rovně, jen si musíte dát pozor, aby jste nějakým nedopatřením nepřešli na nějakou jinou trasu, pár jich tam totiž v okolí vede. Rozhledna samotná je přístupná po žebříku, což tedy není úplně nejlepší pro lidi, kteří se bojí výšek. Šplhání po nezakrytém žebříku je totiž něco úplně jiného, než...