Mikeho řeka

I když nepříjemně fouká, prší a je mlha, má podzim v určitých chvílích opravdu krásnou atmosféru. Bohužel je to opravdu jen málokdy, ale když už vykoukne sluníčko, stojí to za to... V úterý byl den volna (jak už to tak u státních svátků bývá) a toho se muselo využít. Rozhodli jsme se pro menší výlet. Jenže to nebylo jenom tak. Okolí už máme prolezlé křížem krážem, trmácení přírodou nepřicházelo v úvahu ( protože byla fakt dost zima) a že by se nám zrovna chtělo na nějaký zámek, to se taky říct nedalo. Tak přišel na řadu kompromis. Vyrazilo se na zříceninu hradu Valdek. Toto místo leží ve vojenském prostoru Brdy, takže za normálních okolností bych jeho návštěvu nedoporučoval. Ovšem o víkendech a státních svátcích je umožněn legální vstup do areálu. Velmi sympatický je fakt, že hrad se nachází jen asi 150 metrů od parkoviště. A navíc je to poměrně v rovině, žádné únavné šplhání do kopce. Valdek je na zříceninu dost zachovalý, možná právě díky vojenskému prostoru okolo nebyl tak navštěv...

Není to tak dávno, co jsem zde slavnostně ukončil sérii článků z dovolené...no, ještě to nebylo tak úplně všechno, co jsem vám chtěl ukázat - ještě je tu pár černobílých fotek. Já vím, asi to není úplně nejatraktivnější styl článků, ale nebojte, pak už vám s těma památkama dám vážně pokoj...prozatím. Teď ale zpátky k těm dnešním záběrům. Prvních pět fotografií zachycuje zámek v Lysicích, který jsme vyhodnotili jako suverénně nejhezčí z těch pěti, co jsme za ten týden navštívili. Jediným problémem tu byly naše "oblíbené" papuče na nohou. Ale jinak mohu prohlídku tohohle místa vřele doporučit, stojí to za to. Poslední fotka je z jiného zámku, který se nachází v Letovicích. Nedá se upřít, že nynější majitel stavbu zachránil před jistým koncem, zvenčí dokonce vypadá jako nová, ale co se týče vybavení interiérů, možná to chtělo zvolit jinou cestu. Majitel je totiž zaměřený na staré věci a aktuálně je ve tří čtvrtinách zámku navazené snad celé starožitnictví. Jsou tam všechny možné...

Po delší odmlce by to chtělo zase nějaký článek. Ideálně s něčím jiným, než fotkami z dovolené. Fajn, mám tu v zásobě i něco jiného. Pokud můj blog už znáte, asi tušíte, co teď přijde...ano, správě - kytičky! A taky pár hmyzích kamarádů... Není žádnou novinkou, že tu máme podzim v plném proudu. Ale není to zase tak dávno, co mlhavá rána a napůl oranžové stromy nebyly na běžném pořádku. A právě z tohoto přechodného období mezi dvěma ročními obdobími pochází následující snímky. Docela mi takovéhle pozitivně laděné články chyběly. Přes zimu moc barevných a veselých fotek nenafotím, a do jara je ještě daleko. Takže musím využít téhle jedinečné příležitosti a zveřejnit těch pár zbývajících fotografií, které jsem měl v plánu. Pokud by vás zajímalo něco z mého života, asi vás tentokrát zklamu. Klid, klid, klid, schovejte ty kapesníky, já se o tom rozepíšu někdy příště. Čekám totiž na jednu lehce speciální událost, o které se mi nechce psát zvláštní článek. Takže z nějakých aktualit vám jen pr...

Nadešel čas pro ukončení mé série článků o letošní letní dovolené. Už jste tu mohli vidět jeskyně moravského krasu, několik zámků, židovskou synagogu, pár zřícenin...no zkrátka všechno možné. A dnes to všechno uzavřeme cestou zpátky domů. Jistě chápete, že jsme se museli s Moravou rozloučit nějak důstojně. A i když se nám už nechtělo nikam moc šlapat, řešení se našlo. Jako první cíl byla vybrána zřícenina hradu Dalečín, která se nachází na velmi sympatickém místě - jen pár metrů od parkoviště před obecním úřadem. Pravda, moc rozlehlý hrad to není, ale to vůbec není na škodu. Alespoň jsme se tu moc nezdrželi a stačili jsme utéci před deštěm. Ten nás ale nakonec provázel celým dnem. Abyste věděli o čem mluvím, čtěte dále... Další naše zastávka byla ve Vítochově, kde se nachází gotický kostel sv. Michaela. Takový kostel se opravdu jen tak nevidí, vypadá trochu jako hrad (a i když se mi nedaří nalézt nějaký typický majákovitý znak, prostě se mi při pohledu na tuto stavbu vybaví maják...záh...

Už jen pár fotočlánků nás dělí od uzavření dovolené 2014. Dneska přišly na řadu Boskovice - největší město, které bylo poblíž. Tím pádem jsme si to tam museli alespoň jednou pořádně prohlídnout. Boskovice mají hned několik zajímavostí. Nejprve proběhla prohlídka místního zámku. Tam na nás čekala poměrně zajímavá prohlídka. Mohli jsme si pohlasit amorka pro štěstí, nahlédli jsme dovnitř dutého globusu, atd. Pokračovalo to výšlapem na radniční věž a návštěvou synagogy Maior. Tam se nalézá expozice historie zdejšího Židovského města (informační tabule, vitríny s předměty spojenými s židovskou kulturou apod.). Nejzajímavější na této památce je nejspíše její stropní výmalba, která kombinuje hebrejské písmo a květinové motivy. Navíc nám byla poskytnuta možnost nahlédnout do sklepa protějšího domu, kde se dochovala židovská lázeň mikve. A pozor, nejen že se v Boskovicích nachází zámek, rozhledna v podobě radniční věže a stará židovská synagoga - mají tu i hrad. Pravda, už je v docela pokročil...

Po více než měsíci je čas na zveřejnění další strany komiksu. Musím prostě nějak využít té aktuální propagace. xD Ne, vážně, tenhle článek tu už měl být před nějakou dobou, ale bohužel nastaly problémy s přihlašováním (které pořád přetrvávají...) a musel jsem přejít z Chromu na Mozillu Firefox. Jenže zmíněná ohnivá lištička mi tak nějak překazila plány a článek se mi na ní neuložil. Pokud tohle čtete, vyšel mi druhý pokus a článek jsem zveřejnil. A teď už k samotnému komiksu. Tahle strana je de facto úplně zbytečná, vlastně se na ní nic neděje (i když, je tam malý náznak něčeho, co ještě přijde...) . Aspoň jsem si ale natrénoval takovou tu "vodní perspektivu" (ne, opravdu nevím, jak se tomu říká xD ) a propašoval tam nějaké to zvířátko (ano, mluvím o té kočce) . Už mi docela leze na nervy, jak zoufale dětinsky ten příběh působí. Ale co se divím, vždyť jsem s tím začal tak ve dvanácti...ale aktuálně mám rozkreslenou...myslím že 26. stranu a opravdu se snažím postupně napravov...

Od posledního článku uběhl téměř týden. Týden plný událostí a změn. Asi vás úplně nepřekvapí, když začnu školou. Už se pomalu začínáme dostávat do běžného vyučování a fungování na škole, už se tam vlastně všichni známe, takže ta počáteční vyjukanost z nového prostředí postupně odeznívá. Máme za sebou prvních pár úkolů, první známky (chválabohu mám 2 jedničky, alespoň začátek se povedl) , první dobíhání do třídy těsně před zvoněním, první ohlé rohy na sešitech i učebnicích...a také první dobíhání na autobus... Ale aby tenhle článek nevyzněl nějak pesimisticky, rozhodně si nestěžuji, alespoň zatím ne. Dokonce se vyrojily i události ryze pozitivního rázu. A nejvýraznější z nich se stala ta, že jsem byl vybrán jako "Blog dne". Nevím, jestli to je známka toho, že můj blog za něco stojí, nebo jsem měl prostě jenom štěstí. Ať je to jak chce, ten pocit, když uvidíte svůj blog takhle všem na očích, přímo na titulce blogu.cz, je opravdu příjemný. A samozřejmě, jak je mým zvykem, i v to...