Jak chutnají japonské bonbony?

Mno, žádný mega-inteligentní článek to sice nebude, ale aspoň se dozvíte něco nového (tzn. jeden můj nový patvar).
Takže.....mamka dnes přišla z pěveckého sboru (Sbor se nazývá Chorus laneum. Tak, a teď chci po někom poplatek za reklamu.) Měla na tváři takový zvláštní výraz, a hned nám oznamovala, že pili na zkoušce saké. A ne, nebylo to z nějakého šlechetného důvodu, jako například pročištění hlasivek (Jde to vůbec?). Sbormistr zkrátka byl v Japonsku, a tak se to saké jaksi dostalo až na zkoušku. Ovšem pozor, saké nebylo to jedinné, co sem bylo přivlečeno ze země vycházejícího slunce. Mezi tyo "suvenýry" patřily i bonbonky. Nevím, jestli jich bylo víc (pravděpodobně ano), ale mamka donesla tři. A to se ví, že si Šikmo-oko-bonbon (toť ten slibovaný novotvar) nenechám ujít. Vždyť Japonsko je země kde vymysleli VOCALOID, proboha.


1. Na každém byl jiný obrázek příchuti, který asi má za úkol ochutnávači říct, co má čekat. Ovšem na tom prvním bonbonu (který mi spadl na zem a rozpůlil se rozpadl se na dvě části) jsme nerozluštili, o co přesně jde. Buď to bylo žluté jablko, zdeformované pomelo, nedozrálý pomeranč (no co, třeba místní specialita), nebo něco úplně jiného. Ta poslední možnost je však nejpravděpodobnější. Podle té chuti se absolutně nedalo poznat co to je. Možná mi to lehce připomínalo hrušku, ta ovšem na obalu nebyla ani náhodou. Lehká pálivost byla trochu zbytečná, nicméně mi nijak nevadila. ( 4/10 )

2. Na obalu byl citron. A v bonbonu taky. Citronovou chuť já rád (citronová zmrzlina.....hmm nom nom nom) takže tenhle bonbon se pro mě stal vítězem degustace (jak....vznešené pojmenování.....) Japonci asi rádi pálivé, napovídá tomu zas a znova ten pálivý podtext. To tu chuť trochu kazí, ale jinak je to mňamózní. ( 8/10 )

3. Med. Ten představoval obrázek na obalu. Tady mě zarazila taková ta typicky přeslazená vůně. A.....ten med v tom je. Sice jen tak decentně, ale je tam. Musím ale říct, že v klasickém tekutém skupenství mi chutná víc. Do chuti medu je opět něco přimotáno. A také tam nechybí jemná pálivost. ( 6/10 )

Takže co říct závěrem? Bonbony mě chutí moc neohromily. Avšak pořád je tam ten fakt, že jsou to Šikmo-oko-bonbony z Japonska. Znova bych si dal určitě ten citronový, ten medový už bych oželel, a po tom neidentifikoatelném se mi už doopravdy stýskat nebude.

Loučí se s vámi váš oblíbený, úžasný a čarovný degustátor Mike. ;-)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kytička zvaná "bouřka"

Džvari, Grakliani a Mccheta