Požár

Temný kouř na bílém nebi

černá mračna vytváří,

malý domek na samotě

rudý plamen ozáří.

"Pospěš, dítě, chyť mou ruku,

ať jsme odtud rychle pryč!"

Děcko ale trápí v duchu

pár otázek, možná víc.

"Odkud ten kouř k nebi stoupá,

když je komín o kus dál?"

"Teď buď zticha, holka hloupá,

požár má teď v domě bál."

"A proč s námi táta není?"

zní otázka nevinná.

"Asi zůstal ve stavení.

Chtěl zachránit, co se dá."

A tak běží matka s dcerou,

skrze tichou krajinu,

smutnou ženu v kapse tíží

drobný důkaz zločinu.

A tak běží matka s dcerou,

opuštěnou krajinou,

krabička se zápalkami

tiše zasvištěla tmou.