Požár
Temný kouř na bílém nebi
černá mračna vytváří,
malý domek na samotě
rudý plamen ozáří.
"Pospěš, dítě, chyť mou ruku,
ať jsme odtud rychle pryč!"
Děcko ale trápí v duchu
pár otázek, možná víc.
"Odkud ten kouř k nebi stoupá,
když je komín o kus dál?"
"Teď buď zticha, holka hloupá,
požár má teď v domě bál."
"A proč s námi táta není?"
zní otázka nevinná.
"Asi zůstal ve stavení.
Chtěl zachránit, co se dá."
A tak běží matka s dcerou,
skrze tichou krajinu,
smutnou ženu v kapse tíží
drobný důkaz zločinu.
A tak běží matka s dcerou,
opuštěnou krajinou,
krabička se zápalkami
tiše zasvištěla tmou.
Komentáře
Okomentovat