Vzpomínky na ZOO Praha

listopadu 23, 2016

To jsem takhle jednou při prohrabávání archivu po dlouhé době objevil složku s fotografiemi z pražské ZOO. Tyhle snímky se dlouho skrývaly před mýma očima, protože byly zahrabány mezi tou směsicí různých složek pod nicneříkajícím názvem "ostatní". Nebyly to totiž obrázky, které by me mě evokovaly nějaké hezké pocity, takže si nějakou významněji zařazenou složku v době vyfocení nezasloužily. Jakkoli je totiž ZOO Praha pěkná a zajímavá, na ten den hezké vzpomínky opravdu nemám. Kazilo se totiž všechno, co se dalo, včetně návštěvy zoologické zahrady.

Ta byla totiž organizovaná naší školou a byla celá pojata...no, zvláštně. Byly nám totiž rozdány stohy papírů, které jsme měli vyplnit, a tak jsme místo poklidné procházky naštvaně koukali na pracovní listy, do kterých jsme nemohli a nemohli najít správné odpovědi. U většiny zvířat totiž se totiž informační tabulky zaměřovaly na stručnou charakteristiku, a ne například na to, jestli lachtaní samci mají šourek, či ne (ano, i takovéto otázky se tam vyskytovaly...o pozorování zevních pohlavních orgáneů hyen ani nemluvím). Jednoduše řečeno, vyplňované papíry mi nepřišly ani zajímavé ani vhodné a ukrojily nám z času, stráveného v ZOO přibližně 95% času, přičemž zbylých pět procent byla pauza na jídlo. Navíc jsem po vyfocení prvních pár snímků zjistil, že mám jaksi vybitý foťák, takže ani v tomto ohledu to nebude nijak podařená mise. No a nebyla, použitelných fotek je všehovšudy pět. Ovšem minimálně k jedné mám docela silné citové pouto a bylo by podle mě škoda ji nikde nezveřejnit, takže jsem se rozhodl, že si sice oživím pár negativních vzpomínek, ale zároveň dostanu zpátky na svět některé fotky, kterých by mi bylo v opačném případě prostě líto. Nuže, doufám, že se vám alespoň nějaká zalíbí... ;)

Z tohohle snímku mám strašně zvláštní pocity. Svým způsobem by to mohl být pěkný, roztomilý moment ze života orangutanů, ale já tám prostě vidím ještě něco jiného...