Mikeho řeka

Co ten chudák na kříži, který si mne z výšky tiše prohlíží? Jak vnímá mne samotného, jak vnímám já jeho? Má toto tajemství býti odhaleno? ----- Pokud je skutečně tím, za kterého ho všichni mají, tak proč se mi potom v kostele jen odporné sny zdají? ----- Vždyť vidím, kam jeho zrak doopravdy míří, Vždyť slyším, že jeho hlas víc lidí rozhádá, než smíří. Vždyť cítím, že ruce rozepjaté v kříži, jsou jen křídla netopýří... Vidím, jak temnýma očima měří si moji tvář, jak kolem jeho hlavy rudě plá svatozář, a jak krev z jeho chodidel pomalu stéká na oltář. Chceš-li smlouvu s ďáb lem, stačí nastavit kalamář...

Když už jsme dovolenouz trávili na hané, nemohli jsme ze svého cestovního plánu vynechat Královské město Olomouc. Tato barokní perla rozhodně stojí za návštěvo, obzvlášť pokud chcete obdivovat krásné církevní památky a takřka všudypřítomné kašny. V koncentraci zmíněných architektonických záležitostí je totiž Olomouc jedinečná. Pojďme se tedy spolu na některá vybraná místa společně podívat... :) Začneme naprostou ikonou Olomouce - Sloupem Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznamu světového děditví UNESCO. Bohužel jsme neměli možnost se podívat dovnitř, ale i zvenčí se nám naskytl krásný pohled... Blízko hlavního náměstí se můžete zastavit u Ariónovy kašny, vedle které hlídkuje tahle sympatická želva. :) Co se týče architektury, kostel sv. Mořice jistě zaujme svoji neobvyklou věží, která ve mne spíše evokuje jihoevropské státy než Českou republiku. Uvnitř kostela můžete vidět krásné varhany postavené M. Englerem. Věž kostela slouží jako rozhledna. Zde je taková malá ochutnávka toho...

A jedeme v sérii dovolenkových článků dál. Po Helfštýnu zde máme již druhou zříceninu. Hrad Lukov se nachází nedaleko Zlína a vede k němu poměrně dlouhá cesta lesem. Nutno však podotknout, že vynaložené úsilí je odměněno pohledem na poměrně rozsáhlou a pěkně udržovanou památku. Před vstupem do hradu na vás čeká dětské hřiště, hned za vstupní branou poté malý zahradní koutek. Já sice moc nemusím tyhle zásahy různých okrašlovacích spolků, které jsou schopny do areálu hradu mnohdy zakomponovat opravdu kdeco, ovšem zrovna tahle zahrádka sem opravdu krásně pasuje. V hradním komplexu se nachází kromě zmiňované zahrádky také "Lukreciina hrušeň" , která zde byla zasazena v roce 2014 na památku 400letého výročí úmrtí Lukrecie Nekešové z Landeka, což byla manželka Albrechta z Valdštejna a držitelka lukovského panství. Můžete si zde prohlédnout také několik historických expozic v podzemních prostorách a hradní věži, bývalý kostel sv. Jana Křtitele, vlajkou označenou vyhlídku do daleké k...

Letošní týdenní rodinnou dovolenou jsme si užívali v okolí Olomouce a Přerova. Jak je naším dobrým zvykem, navštívili jsme během celého týdne spoustu zajímavých míst, které jsem samozřejmě neopomněl zdokumentovat. Naší každoroční sérii foto-článků z výletů po ČR započneme na jedné z největších hradních zřícenin u nás, která je neodmysliteně spjatá s uměleckým kovářstvím - na hradě Helfštýn. strašně roztomilá socha tyranosaura ^ ^ hradní věž sedící-ležící Jan Amos Komenský pohled z hradní věže

Sérii článků s fotografiemi z letošní dovolené tentokrát začnu celkem neobvyklým způsobem. Jak jste si totiž mohli všimnout u rozkouskovaného článku , mám jistou zálibu v moderním umění, které skýtá příležitosti podívat se na něj z více úhlů, a najít si tak v daném uměleckém díle něco svého. Něco nového. Něco, co je při letmém pohledu skryto. A přesně tohle splňovala dnes už ukončená výstava děl Václava Bláhy v prostorách krásně opravené synagogy v Hranicích. Autor používá zajímavou techniku, která dělá jeho díla plastickými. Pravda, barev se na to asi vyplácá hodně, ale zase to stojí za to. Pokud totiž člověk přistoupí až úplně k obrazu, může vidět krásnou hru světel a barev, která, dle mého názoru, vypadá na fotografiích celkem působivě. No posuďte sami... :)

Před nedávnem jsem využil slunečného letního víkendu a vyrazil na výlet. Tentokrát byly hlavním cílem bývalé vápencové lomy u obce Mořina. A musím říci, že rozhodně nemám čeho litovat, naskytly se mi totiž opravdu nádherné pohledy na různé kombinace skály a vody. Suverénně nejhezčí byl podle mě výhled na první fotografii. Tohle místo prostě chcete navštívit! Ale bohužel, přírodní krásy mořinských lomů nepřitahují pouze pár nadšenců. Tohle místo totiž je zjevně o dost známější a populárnější, než jsem si myslel. Absolutně nechápu, jak se tu mohlo sejít tolik lidí najednou! To byly masy, vážení a milí... Ale nakonec musím tento letní výlet hodnotit kladně, i přes tu miliardu lidí. Je ovšem fakt, že na další návštěvu bych si počkal až na nějaké méně atraktivní roční období. Něco mi totiž říká, že by totmuhle místu slušelo například i takové pěkné podzimní ráno. Nebo zimní odpoledne. Těžko říci. To budu asi muset sám vyzkoumat...

Krátce před bouřkou...