Mikeho řeka

Bylo opravdu pěkné, být celých pět dní v kuse doma. Jenom škoda, že těch pět dní bylo spojeno s teplotou, kašlem a bolením v krku. Fakt jsem chtěl využít toho volného času na udržování blogu při životě, ale bohužel to nevyšlo. Aktuálně se ale moje nálada dokázala vrátit nad bod mrazu a tak jsem konečně schopný se k něčemu dokopat. Ale aby bylo jasno, bude to takové...alternativnější, než je u mě zvykem - už dlouho se tu neobjevily žádné abstraktní výtvory, tak jsem si řekl, že je na čase to změnit. Hlavním důvodem k tomuto kroku byl fakt, že abstraktní fotky jsou vlastně tím jediným, čeho jsem byl uvnitř baráku schopný. No, alespoň je každý obrázek laděný do jiné barvy, třeba to více zaujme. Ale příště už zase nastoupím s klasickými fotkami, žádný strach. ;) Matrix šála... ...odkladiště skalpelů Hannibala Lectera... ...rádoby psychedelická voda... ...počínající sbírka sadistického dentisty... ...ozářený déšť.

Konečně! Po dlouhé době jsem se dokopal k tomu, abych začal na mém komiksu trochu víc pracovat. Od začátku roku už vzniklo asi sedm nových políček, což je víc, než jsem nakreslil během loňského jara a léta dohromady. Dost slabý skóre, já vím, ale tak prostě...no, vždyť to znáte. Když se neumíte k něčemu dokopat, tak prostě nemůžete, dokud to tak nějak samo nepřijde. A chuť do kreslení komiksu přišla s nástupem nového roku. Tak snad mi to nějakou dobu vydrží a posunu se zase o trochu blíž svému vysněnému cíli - dokončit alespoň jeden velký komiksový projekt. A že tenhle už je sakra velký. Ne, že by měl tolik stránek (aktuálně jich je hotovejch něco kolem 26), ale určitě to bude nějaký rekord, co se týče délky vzniku. Někdy si říkám, že je fakt škoda, že ten příběh nemá už od začátku ten styl, jaký mám teď a že jsem byl v těch asi 12 letech opravdu levej na vymýšlení zápletky...ale alespoň je v tom mém veledíle vidět nějaký pokrok, nebo alespoň zkvalitnění dialogů. (Ne, vážně, na začátku...

Jsem opravdu rád, že jsem zvládnul začít s plánovaným projektem tak, jak jsem si naplánoval. Od začátku roku by měl ideálně vycházet jeden článek měsíčně. V každém z nich by měla být splněna jedna z vybraných výzev z tohoto článku . Pro začátek jsem si vybral zimní fotky. V naší republice opravdu nic lehkého, jen co je pravda. Proto jsem to vyřešil cestou za hranice. Se školou jsem totiž vyrazil na lyžařský kurz do rakouských Alp. Poprvé jsem viděl velké hory, poprvé jsem viděl hory v zimě. Poprvé jsem stál na lyžích a poprvé jsem se na nich vyflákal. Ale celkově mám z těch pěti dnů opravdu dobrý pocit. Zvládnul jsem oblouky, brždění, slalom...není to žádná extratřída, ale spokojenost tu je. Dokonce mě to začalo i bavit. Jsem rád, že jsem se rozhodl jet, i když mi předtím přišlo jako úplná blbost, dobrovolně v zimě lítat po venku a sportovat. Brusle už sice v životě neobuju, ale lyžím jsem dal šanci. Na hory jsem si samozřejmě nevzal foťák, a tak se tu po neskutečně dlouhé době objeví ...

Vítejte u mého prvního článku roku 2015! Opravdu doufám, že se Vám bude líbit. Na dnešek jsem si totiž připravil něco zcela nového... Vánoce jsou obdobím pohádek, to je asi každému jasné. Ani mě to úplně neminulo. Během prosince jsem zkouknul pár filmů, které pro mě byly do té doby neznámé. Ale nebyly to jen již zmiňované pohádky, vyskytly se i jiné žánry. Mé pocity z nich byly dost rozdílné. Našlo se tu pár hodně dobrých kousků, ale i pár filmů, které mne dost zklamaly. Pokud by Vás tedy zajímal můj názor na několik filmových děl, zde máte možnost. Jen klid, budu se snažit moc nespoilerovat...a pokud jste některý z těchto filmů také viděli, budu rád, když se se mnou podělíte o svůj názor. :) ----------------------------------------------- Poslední premiéra (viděno 17. prosince) Od thajského hororu jsem sice moc neočekával, ale stejně jsem byl zklamaný. Základní myšlenka byla dobrá - už v oficiálním textu distributora je věta: "Nejhorší je zjištění, že když přijdete domů z kina, ...