Mikeho řeka

Minulý týden jsem se po dlouhatánské době konečně dostal někam pořádně do přírody. Tou přírodou tentokrát bylo okolí řeky Střely u Plas. Tam proběhla výprava k Žebnickému (řečí místních Pekelskému) vodopádu, o kterém si povíme v některém z dalších článků. Tato série fotek vznikla právě na cestě ke zmíněné přírodní zajímavosti, respektive při hledání správné trasy k ní. Vodopád se totiž nenacházel přímo na řece, ale na nenápadném lesním potůčku. Snímky jsou spíše takové "pro navození atmosféry", přecijen kvůli spolucestujícím jsem neměl čas zastavovat vyhledávat nějaké zajímavé detaily, aniž bych nebyl nařčen ze zdržování (stejně jsem se tomu neubránil, kačera, navíc dost přiblíženého, za chůze prostě dobře nevyfotíte...ne, že by to takhle dopadlo o moc lépe) . Co nebylo vidět na první pohled a nešlo vyfotit na první pokus, to zkrátka nemám. Toť krutá realita... Ale nakonec ani takováhle lehce hektická procházka kolem řeky není vůbec k zahození. Řeka totiž tekla velice klidně...

Přišel čas na splnění dalšího úkolu z mého projektu "12 fotošplouchnutí" . Tentokrát jsem si vybral zadání "Co jsem nikdy nevyfotil". Fotografie, která to splňuje, vznikla vpodstatě náhodou při prozkoumávání pohřební kaple sv. Terezie v Nečtinách, které patřily mezi naplánované cíle výletového víkendu. Kaple byla sice zamčená, ale přesto zde byla možnost několika průhledy nakouknout dovnitř. Jednou z možností byla i klíčová dírka na vtupních dveřích... ...někteří z Vás už možná tuší, co se bude na fotce nacházet. Když už byla možnost nahlédnutí do vnitřního prostoru kaple, proč si aspoň kousek interiéru nevyfotit? Podle informačnímu textu na turistické vizitce se měl uvnitř nacházet velký kamenný krucifix. A skutečně, byl tam. Stačilo cvaknout a snímek byl na světě. Chtělo to sice trochu trpělivosti při zaostřování, a kvůli relativně špatnému světlu i klidnou ruku, ale povedlo se. A když jsem následně zapátral v mé paměti, zjistil jsem, že si nevybavuji ani jedinou ...

Po nějaké době jsem se opět dokopal k sepsání několika minirecenzí na filmy. Hlavní překážkou k sepsání byl nedostatek shlédnutých filmů - ve škole se samozřejmě všechno navršilo na poslední měsíc a já vůbec neměl čas na něco koukat. A když už čas byl, radši jsem sáhnul po nějaké z knížek k maturitě, které si dopředu načítám, protože se tak nějak neobjevily filmy, které by mě zaujaly. Jak můžete z datumu shlédnutí prvního filmu vidět, má filmová krize už trvá nějakou dobu. Je to dané asi i tím, že jsem dokoukával 4. sérii American horror story (po 5. sérii plánuji článek i o něm) . Za poslední týden jsem ale objevil docela dost nových filmů, které mě ke shlédnutí lákají. Takže třeba se o prázdniny rozjedu (i když plánů mám na léto taky víc než dost...) . Ale teď už půjdeme na samotný článek. Předem upozorňuji, že tentokrát jsem při výběru filmů neměl moc šťastnou ruku. ----------------------------------------------- Příběh o zoufálkovi (viděno 6. dubna) To takhle jednou na Primě dával...

Tak tohle byl opravdu hektický týden. A ještě stále není všemu konec... Už se vážně těším, až skončí ten školní blázinec, který nám učitelé na červen připravili. Pět otřesných dní už mám za sebou, ustál jsem je víceméně v pohodě. Jako ohromný úspěch hodnotím vylepšení známky z fyziky a udržení jedničky ze ZSV (základy společenských věd - víceméně zhovadilost, ale jednička potěší...) . Teď už se obávám jenom chemie a matematiky, ze kterých budeme psát příští týden. Budu se snažit udržet si vysvědčení bez trojky, ale nevím nevím...uvidíme. Každopádně tenhle článek nemá být o skuhrání ohledně školy. Jak už jste u mě asi zvyklí, hlavní náplní budou fotografie. Poslední dobou nemám moc příležitostí dostat se jinam, než na zahradu - musím si zkrátka vystačit s tím, co mám... Naštěstí se vždycky najde nějaká rostlinka, na kterou jsem ještě nikdy předtím objektivem nezamířil, takže z nedostatku rostlinných modelů opravdu strach nemám. :) Poslední dobou ale přemýšlím o tom, že by to tu chtělo v...

V minulém článku jsem se věnoval jelenům a daňkům, kteří přebývají v naší lánské obůrce. Dnes Vám ale přiblížím, co lze potkat na cestě ke zmiňovanému zvířecímu útočišti. Byl slunečný den a všude v trávě se něco hýbalo a poletovalo. Tak proč to neprozkoumat blíže? Sice se návrat domů moc dlouho odkládat nemohl, ale těch pět minutek pobíhání od stébla ke stéblu a zjišťování, co tam roste a žije, jsem si prostě odpustit nemohl. Hmyz už jsem pořádně nefotil hrozně dlouho, tak se do toho musím zase trošku dostat, postupem času bude těch potvůrek určitě mnohem více. Aspoň už budu mít nějaké letošní zkušenosti... Nejprve začneme květinovou částí. Rozrazil rezekvítek, neboli "bouřka" či "deštík". Hojný výskyt jsem zaznamenal i u rostliny, která se nazývá kohoutek luční. Vzhledem k tomu, že se v tu dobu docela výrazně měnil vítr a fdocení kohoutku mi vyšlo právě na několik za sebou jdoucích poryvů, jediný použitelný snímek je tento. Asi už jste si všimli, že jsem se dneska...