Když se při procházce Prahou občas zaměřím na okolní fasády, jímá mne smutek. Jako by se znehodnocené zdi snažily ze sebe smýt vandalskou nákazu. Jejich pokusy jsou ale až žalostně marné...
V našem vzpomínkovém portugalském putování se přesouváme po delší době opět do klášterních sfér. A dnes to bude hned dvojnásobná nálož - vezmu vás na exkurzi do klášterních komplexů Batalja a Alcobaça. Začneme v prvně jmenovaném... - - - 1. Batalha [Batalja] Vždy, když vidím nějakou gotickou katedrálu, zůstává mi rozum stát nad schopnostmi dávných stavitelů. Vytvořit takové množství monumentální nádhery s tehdejší technikou? Prostě neuvěřitelné... Batalha v tomhle ohledu rozhodně není výjimkou. Typické vysoké klenby s lomenými oblouky vytvářejí v centrálním chrámu obrovský čistý prostor. V boční místnosti lze najít hrobku krále Jana I. (zakladatel kláštera) a jeho manželky Filipy z Lencastru. Areál kláštera je od roku 1983 zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. Zdejší rajský dvůr mi naprosto jasně evokuje prostory bradavického hradu z příběhů Harryho Pottera, jeden by až čekal, kdy kolem něj proběhne Křivonožka. :) V jedné z místností navazující na křížovou chodbu je umístěn pa...
Šel jsem po cestě, šel jsem po pěšině. Šel jsem po vesnici, šel jsem po dědině. - - - Najednou za plotem z rezavé drátěnky zaujal oko mé kvíteček pomněnky. Rostl tam samotný na kraji houštiny. Rostl tam na kraji - - malý a nevinný. Koukal jsem na kvítek dlouze a oddaně. Bylo by nádherné, chytnout ho do dlaně... - - - Plot je však vysoký, až skoro do nebe. Bohužel, pomněnko, musím žít bez tebe.
Komentáře
Okomentovat