Mikeho řeka

Starý dům, jenž leccos zažil, stojí v lese ukrytý, okna prázdná, střecha nuzná, vchod plaňkami přebitý. Šedá lebka blízko vchodu dlouhá léta varuje, dobře dělá ten, kdo svoji pozornost jí věnuje. Pár dvou mladých krásných lidí u domku se objevil, bez respektu k varování chlapec plaňky odlomil. Prázdný pokoj uvítal je, za ním chodba ztemnělá, úsměv světle šedé lebky zabarvil se do běla. Po několika tichých chvílích se pár k postupu odvážil, zbytek světle šedé lebky bílou barvou zazářil. Temnou chodbou s mnoha dveřmi znějí kroky váhavé, v poslední místnosti čeká překvapení krvavé. Sekyra zaseklá ve zdi, krev zbarvená do tmava, u okna nad mrtvým tělem stojí temná postava. Marně dvojice pomoc volá, marně útěk plánuje. Teprve teď odhalila, před čím lebka varuje.

Možná jste zaznamenali menší pokles aktivity, který mě už nějakou dobu provází. Bohužel mám na blog (respektive blogy ) poslední dobou čím dál méně času a nálady - snažím se totiž v mé tvorbě nějak posunout. Aktuálně mám za sebou už ukončený komiksový projekt "URBAN", který postupně zveřejňuji na druhém blogu. Teď se snažím vymyslet něco na podobný způsob, ale bohužel se mi to nějak nedaří, pořád nemůžu nalézt správnou hlavní postavu. Dále mám také rozepsanou jednu...řekněme delší povídku, navíc se čistě teoreticky můžu zkusit pustit do nějakých "moderních balad", které jsem tak trochu nastínil ve dvou předchozích článcích. A tak dále, a tak dále... Nápadů je zkrátka hodně a zatím hledám nějaký způsob, jak je všechny dotáhnout do konce a nezbláznit se z toho. Snad ještě do konce roku vznikne alespoň jedna věc, za kterou se nebudu muset stydět... Vzhledem k této situaci nezbývá moc času an na "volnočasové focení". Sice jsem se poslední dobou trošku více za...

Temný kouř na bílém nebi černá mračna vytváří, malý domek na samotě rudý plamen ozáří. "Pospěš, dítě, chyť mou ruku, ať jsme odtud rychle pryč!" Děcko ale trápí v duchu pár otázek, možná víc. "Odkud ten kouř k nebi stoupá, když je komín o kus dál?" "Teď buď zticha, holka hloupá, požár má teď v domě bál." "A proč s námi táta není?" zní otázka nevinná. "Asi zůstal ve stavení. Chtěl zachránit, co se dá." A tak běží matka s dcerou, skrze tichou krajinu, smutnou ženu v kapse tíží drobný důkaz zločinu. A tak běží matka s dcerou, opuštěnou krajinou, krabička se zápalkami tiše zasvištěla tmou.

Žádné okno, dveře dvoje, bez náznaku života, v místnosti je pouze skromná hrobka tiše ukryta. Žádné okno, dveře dvoje, bez náznaku naděje, skrz hlínu se na mě mrtvý spokojeně usměje.

Jižní Čechy, procházka po louce, zapadající slunce...podle mě naprosto ideální kombinace. :)

Pochopitelně...všude po Anglii je spousta zajímavých památek, ale já si prostě budu fotit bankovky. Protože prostě proč ne, že? :D Ale na moji obranu, ve finále to nevypadá vůbec špatně, dokonce to dopadlo lépe, než jsem čekal. Britské bankovky jsou totiž krásně barevné (ale stejně se mi víc líbí ty naše české papírovky :)) a splynutím obou stran bankovek vzniknuly velice zajímavé obrázky. Akorát si teda nejsem jistý, jestli se těmito fotkami nějak nedostávám do konfliktu s nějakým zákonem. Tak nějak mi přijde, že v Anglii by klidně mohlo být zakázáno fotit bankovky. Ono to je totiž možná zakázáno i u nás (???) . Ale tak zase kdo z Velké Británie by přišel zrovna na můj blog čenichat... :D Necháme už toto téma raději stranou a půjdeme rovnou na fotky. Pokud se vám tento styl fotografií líbí, určitě zkoukněte i TENTO článek, kde jsem podobným stylem nafotil noviny. Samozřejmě za komentáře budu moc rád, u takovýchto "experimentálních" či "uměleckých" (velmi vznešeně...

Ani Londýn, ani Stonehenge. Nejhezčím výletem z celé letošní Anglie pro mě byla katedrála v Salisbury. Mohly za to především nádherné velké gotické prostory, které jednak mají naprosto dokonalou atmosféru, jednak jsou úžasně fotogenické. Jedinou vadou na kráse byl fakt, že když jste si chtěli katedrálu projít, vpodstatě jste museli šlapat po hrobech, celá podlaha je totiž pokryta náhrobky (mimo jiné se tam nalézá i jeden s iniciály E.T. :)) . Jinak to ale byla naprostá paráda...i když toho průvodce bych naprosto s klidem oželel, když už tam bylo něco jó zajímavého, tak u toho stejně byla informační cedulka. (Mimo jiné se v prostorách katedrály nachází i nejdéle fungující hodinový stroj na světě, který funguje už od roku 1386.) :) Zkrátka a dobře, pokud se někdy vyskytnete v okolí Salisbury, rozhodně se zkuste podívat do tohohle krásného gotického svatostánku. Stojí to za to! Opravdu! :) Naprosto bez mučení přiznávám, že se mi ani dnes nechce nijak extra psát, takže vás pouze nechám ...