Kutaisi - příručka přežití (+ tipy na zajímavá místa)

V nedávném článku jsem vám dal nějaké tipy ohledně chorvatského města Opatija, tentokrát se ovšem zaměřím na destinaci o něco vzdálenější. Na hranici Evropy a Asie leží malebná a svérázná země jménem Gruzie. A právě sem jsem se měl možnost minulý rok také podívat...

Aby bylo jasno - návštěva Gruzie je jistě jednou z věcí, které doporučuji. Je ovšem nutné se připravit na některé nepohodlnosti, které se s tímto plánem pojí. Doporučuji proto cestovat alespoň ve dvou (jako já), protože občas to může být na jednoho člověka opravdu moc. :D V dnešním článku vám nejprve dám několik rad a tipů, co se cesty do Gruzie (respektive města Kutaisi) týče, abyste se mohli připravit na věci, se kterými jsem třeba já osobně ne vždy zcela počítal. Ale hlavně vám chci ukázat 10 míst, které v Kutaisi stojí za návštěvu a které vám pomůžou nasát místní kulturu...

Tak jdeme na to! Co vy na to? :)

---

- - -

PŘÍRUČKA PŘEŽITÍ

aneb

Základní problémy pojící se s cestou do Kutaisi

1. Noční přílet: Z Prahy do Gruzie se létá především do třetího největšího gruzínského města - Kutaisi. Přímé letenky do Tbilisi jsou o poznání dražší. Nevím, jak je to s lety do Tbilisi, do Kutaisi se ovšem zpravidla přilétá v brzkých nočních hodinách. Pokud tedy nemáte zajištěné ubytování už od 4 ráno, nezbývá vám nic jiného, než strávit noc na letišti. Pro tyto případy silně doporučuji stáhnout si do telefonu nějaký ten film nebo jakoukoli jinou zábavu, ke které nepotřebujete internet. Prostory letiště jsou celkem skromné, ale najít místo k sezení či k ležení se dá. :)

2. Doprava: Zapomeňte na luxus, který máme v České republice. Linkové autobusy? Nepřipadá v úvahu. Taxislužba se dá sehnat více méně pouze bezprostředně po příletu, jinak se nám to nepodařilo. Ovšem nezoufejte - je tu systém tzv. maršrutek, což jsou takové gruzínské minibusy. Nemají žádný jízdní řád nebo tak, prostě nějak jezdí. A co jezdí od budovy letiště doprava, to jezdí do Kutaisi. Tadá! Pak už jenom sebrat odvahu, stoupnout si k dálnici a některou z projíždějících maršrutek mávnout. Cena je nízká, pohodlí veškeré žádné (pokud chytnete, stejně jako my, maršrutku zcela plnou). Ale hlavně, že jste na cestě... :D Náš řidič nás dovezl na okraj Kutaisi, kde už čekali taxikáři. Pak už se stačí domluvit na ceně a na adrese a je to.

3. Angličtina: S angličtinou v Kutaisi absolutně nepochodíte. Všichni mluví jenom gruzínsky nebo rusky. Ale naše cesta je důkazem, že i bez znalosti těchto jazyků se dá domluvit a přežít. Jenom to dá trochu víc práce. :D

4. Písmo a měna: Gruzie má opravdu svůj vlastní styl - důkazem je písmo, připomínající více než cokoliv jiného rozsypaný čaj. Ale nebojte, občas se tu objeví i nápis v angličtině, ztratit se nám tu nepodařilo. :) Platí se tu gruzínským lari (1 GEL = cca 8 korun), kterou si můžete za eura (!) proměnit ve směnárnách ve městech nebo na letišti (ovšem pozor, směnárna funguje jen v určité hodiny a s délkou pauzy si moc hlavu nelámou). Letiště má k dispozici také několik výběrových automatů...

5. Pošmourno: Prostředí Kutaisi není úplně veselé. Z oprýskaných budov a chodníků se dá spíše jen tušit minulá krása. Nutno ovšem podotknout, že hodně dělá počasí. Při našem příjezdu střídavě pršelo, což celkové vizáži města moc nepomohlo. Jakmile však nad Kutaisi vysvitne sluníčko, rázem je všechno veselejší. Ani tak se ovšem nedá ubránit určité lítosti vůči místním poměrům...

6. Toulaví psi: Obrovský problém celé Gruzie. A pro Kutaisi to, bohužel, platí dvojnásob... Pohled na pejsky toulající se ulicí je opravdu smutný, o to víc, že jim nesmíte nic dávat ani s nimi nesmíte navazovat přímý oční kontakt (!), protože jinak půjdou za vámi kamkoli se hnete. Tohle pro nás bylo asi úplně to nejtěžší - odpoutat se od soucitu a přijmout fakt, že těm stvořením prostě objektivně nemáte z pozice turisty jak pomoci. Tbilisi, zaplaťpánbu, je v tomhle ohledu úplně v pohodě, ovšem Kutaisi...

- - -

Pokud vás předchozí body od cesty do Gruzie odradily, zcela to chápu. :D Ale nebojte, já to zase napravím... Díky tomu, že v souvislosti s výše uvedenými problémy prožijete nějaké to menší dobrodružství, totiž nejen že získáte historky, které budete moci vyprávět donekonečna, ale hlavně se také trochu otrkáte a zjistíte, že všechno se dá vyřešit. Navíc cesta do oblasti se zcela jinou kulturou vám zákonitě rozšíří obzory, a kdo ví, třeba budete po návštěvě Gruzie nahlížet na některé věci zcela jinak. :)

Nicméně do Gruzie jsem nevyrazil za účelem nějaké duchovní cesty - hlavně jsem chtěl poznávat zajímavá místa. A i když jsem většinu pobytu strávil pouze v městském prostředí (nejprve Kutaisi, poté hlavní město Tbilisi), podařilo se mi jich nalézt opravdu mnoho. O Tbilisi plánuju vydat samostatný článek, takže tentokrát se podíváme pouze na Kutaisi a blízké okolí. Dá se vůbec v tomto zašedlém a hlučném městě nalézt nějaký prostor k pěknému pokoukání, či snad dokonce rozjímání? Odpověď je snadná - dá! :)

- - -

KRÁSY KUTAISI

aneb

Proč se sem vyplatí jet?

1. katedrála Bagrati: Naprostá nutnost! Už jenom proto, že tenhle monumentální chrám donedávna patřil mezi památky UNESCO. Ze seznamu byl vyškrtnut po poslední rekonstrukci, která narušila původní vzhled budovy. Pravda, zvenčí může být moderní zásah trochu jako pěst na oko, ale vnitřek je úžasný i tak. Ze skalního výběžku pod katedrálou je navíc nádherný pohled na město, které se vám tak ukáže ve zcela novém světle. Právě tohle místo z mého pohledu zachránilo dojem z prvního, značně rozpačitého dne. A pozor - pokud nepočítám symbolický příspěvek babičkám u vstupní brány, můžete si tuhle památku z 11. století prohlédnout zcela zdarma!

- - -

2. kostel sv. Jiří: Nedaleko od katedrály Bagrati se nachází tento o mnoho menší, ale i tak pěkný kostelík, který je ukryt na vyvýšeném prostranství mezi zelení. Určitě není na škodu se tu zastavit, stavba se nachází v na Kutaiské poměry moc pěkné čtvrti. :)

- - -

3. synagoga: Od křesťanských památek se přesuneme k jedné židovské. Kutaiskou synagogu beru určitě jako jedno z největších překvapení celého gruzijského dobrodružství. V téměř stoprocentně šedivém městě se v jedné kvádrové stavbě nachází naprostá barevná smršť, která je v kontextu se světem venku naprosto fascinující. Tuším, že zde funguje nějaká otevírací doba, do které jsme se zrovna náhodou strefili. (V místním infocentru by vám určitě řekli přesnější informace... :)) Vstupné po nás nikdo nechtěl...

- - -

4. Kutaisi State Historical Museum: Malé ale milé - tak lze asi nejlépe popsat tohle muzeum. Svým stylem sice připomíná ošuntělé expozice českých regionálních muzeí z dob komunismu, nicméně vzhledem k exponátům, které patří k jiné než české kultuře, se jedná bezesporu o místo, kam doporučuju v Kutaisi zajít. Dostanete tak příležitost se více ponořit do gruzínské kultury a plně ocenit například práce starých zlatnických mistrů. Vstupné je nizoučké - dítě 1 GEL, student 2 GEL, dospělý 3 GEL.

- - -

5. Colchis Fountain (v noci!): Obrovská fontána odkazující na archeologický výzkum v oblasti (postavičky zvířat, jimiž se návrh inspiroval, lze vidět ve výše zmíněném muzeu). Rozhodně doporučuju se sem projít až navečer, kdy se centrum města rozsvítí. V záři barevných světel fontána působí mnohem lépe než ve dne. Navíc v pozdních hodinách už není kolem téhle stavby ani moc velký provoz, a tak se dá bez problému dostat až přímo k ní (přes den je to místy opravdu na zabití - prostor kolem fontány je vlastně jeden velký kruhový objezd). Pravda, celé to tak nějak balancuje na hraně kýče, ale budovy v bezprostřední blízkosti (např. Meskhishvili Theatre) to, myslím, celkem dobře vyrovnávají.

- - -

6. sochy u radnice: K těmto uměleckým objektům se mi nepodařilo najít nějaké bližší informace, nicméně patří mezi moje oblíbené zastávky v rámci centra Kutaisi, a tak je na seznam také zařazuji. Také zde není na škodu sem vyrazit v noci - má to celkem atmošku. (Jako ostatně celé centrum Kutaisi. :))

- - -

7. Botanická zahrada Kutaisi: Jako Evropané si botanickou zahradu asi představujeme trochu jinak, nicméně pokud tohle místo vezmeme spíše jako "městský park", určitě stojí za to! Za minimální vstupné se můžete projít klidným areálem plným zeleně, kde na vás čekají mnohá pěkná zákoutí. Ať už se jedná o fontánky, bambusový tunel nebo unikátní kapličku ve stromě.

- - -

8. pramen po cestě k zahradě: Tohle místo není vlastně ani na mapách, takže se budete muset spokojit s mým popisem - pokud půjdete k botanické zahradě směrem od řetězového mostu, po levé straně ve svahu u silnice uvidíte pramen s malým křížkem a vodní nádržkou. Pokud vystoupáte po schůdcích vedoucích z pravé strany přímo nad pramen (pozor - po schodech teče voda!), naskytne se vám pohled na tohle krásné zákoutíčko s vodopádem. Mě tenhle můj objev vážně nadchnul, i za cenu pár komářích štípanců... :)

- - -

9. Kostel Zvěstování Panny Marie: Vybírám ještě jeden kostel, který je zajímavý svou architekturou. Pokud totiž navštívíte pár gruzínských kostelů, rychle zjistíte, že jsou si podobné téměř jako vejce vejci. U tohohle to úplně neplatí. Nejedná se totiž o klasický ortodoxní kostel z 10. až 12. století, kterých je všude po zemi plno. Tenhle byl postaven až v 19. století, prý jako zmenšená kopie barokního kostela v Petrohradě. Svatostánek je v současné době ve správě gruzínské pravoslavné církve, ačkoli ho za svůj majetek považují i gruzínští katolíci, kteří vyžadují, aby jim byla stavba navrácena.

- - -

10. hřbitov Sapichkhia: Na závěr mám ještě jeden trochu netradiční tip, o kterém v průvodcích asi moc neuslyšíte. Ačkoli to může znít zvláštně, procházka po Kutaiském hřbitově mi dala hodně informací o gruzínské kultuře. Už jenom ten neurovnaný styl budování náhrobků, kdy cestičky mezi hroby chvílemi připomínají bludiště, je opravdu zajímavý. Zaujala mne také veliká obliba zachycování obličejů na náhrobních kamenech - na rozdíl od českého prostředí, kde vytesané obličeje na kamenných deskách téměř nenacházíme, zde to možná až hraničí s povinností... Za vysokou kamennou zdí, která lemuje hlavní hřbitovní cestu se nachází neudržovaná část, kde byli pohřbíváni židovští občané. Bonusem tohohle konkrétního hřbitova jsou krásné výhledy do okolní krajiny.

- - -

11. Okolí: V Kutaisi jsme nestrávili mnoho času, proto jsme se podívali pouze na kláštery Gelati a Motsameta (fotky vám hodím do některého z dalších článků). Nicméně v okolí je toho celkem dost. Hodně se mluví třeba o jeskyních Sataplia, Prometheově jeskyni nebo o kaňonech Okatse a Martvili. V samotném Kutaisi je pak třeba také známý Besik Gabashvili Park s možností jízdy lanovkou. Na to, jestli zmíněné památky skutečně stojí za návštěvu, si ovšem budete ovšem muset přijít sami. :D

- - -

...tak, a to by bylo z mého pojednání o Kutaisi vše. Doufám, že vás článek inspiroval (nebo alespoň bavil). Pokud se někdo z vás třeba do Gruzie chystá, určitě dejte vědět, jestli vám tohle shrnutí k něčemu bylo. Příště se spolu podíváme do hlavního města Gruzie - Tbilisi! :)