Akvárium, nůž a marmeláda
...aneb asi nejvíc random článek, který tu kdy byl (a to sem píšu už od roku 2011).
Nejprve bych si dovolil menší uvedení do děje - jak jste si už možná všimli, občas se pustím do nějaké té básnické tvorby (viz tato rubrika). A protože jsem tvor, který má rád, když je výsledek jeho práce hmatatelný, tvořím si za pomocí firmy HappyFoto zároveň i svoje vlastní básnické sbírky. Ve zkratce to znamená, že si přes jejich program vytvořím "fotoknihu", v níž ovšem zabírají fotografie pouze polovinu stránek a na druhé polovině jsou moje vlastní fotoilustrace.
CČ
Zatím mám takhle u sebe jen jednu, ovšem v záloze (respektive na slevovou akci :)) už čekají další tři!!! Ano, taky nechápu to množství, ale prostě karanténa a všechno kolem na mě mělo kromě jiného i trochu poetický vliv, a tak jsem během prvních pěti měsíců roku 2020 vytvořil víc básní než za celý rok 2019. Nutno podotknout, že sem na blog zdaleka neházím všechno a už vůbec ne chronologicky, takže vám jen tak pro představu sdělím, že se s počtem mých poetických pokusů pomalu blížíme k číslu 150 (z toho letos vzniklo něco přes 30), což mi přijde celkem hustý. Jakože haló, tady je někdo básník! :D
No, každopádně, abych se už konečně dostal k tématu... Včera jsem si řekl, že by bylo fajn doplnit mou právě vznikající sbírku básní o další doprovodné fotografie. Nejčastěji si básničky doplňuju něčím z archivu, mnohdy báseň dokonce vznikne v návalu inspirace přímo na základě nějaké nalezené fotografie. Někdy je ovšem nutné se prostě sebrat a jít nafotit to, co je potřeba. A přesně taková situace nastala tentokrát.
Můj básnický pokus Bloody Mary, který sem dost možná nikdy nehodím, jelikož je za A dost dlouhý, za B dost vulgární a za C dost drastický, potřeboval nějaký te vizuální doprovod, jenomže v mém archivu se nenacházelo nic dostatečně znepokojujícího. Potřeboval jsem něco, co by ladilo s tematikou básně, jímž je celkem sadistická vražda (Super téma na básničku, že? Ale nebojte, píšu i třeba o lásce... :D). Nakonec zvítězil nůž jakožto v textu zmíněný vražedný nástroj. Uznávám, že motiv nože potřísněného krví není nikterak originální, nicméně líbil se mi v kontextu ostatních ilustrací v knize.
A tak se mohlo jít na věc. Z našeho altánu jsem vyhrabal staré akvárium, ve kterém se kdysi producíroval náš džungarák, v zásuvce v kuchyni jsem našel starý nůž, který nikdo nepoužil snad od války, a z ledničky jsem si přinesl načatou marmeládu nejistého původu a stáří, která měla posloužit jako imitace krve. Jo, zní to absurdně, já vím... Neptejte se mne, jak mi přišel na mysl koncept tohoto photoshootingu, nemám na to uspokojivou odpověď. :D
Problém je v tom, že k dokonalému zhmotnění mé vize máme až příliš malou zahradu - pořád mi do záběru lezlo něco rušivého, ať už to byly stromy, vrata či sousední barák. Nakonec se mi ale podařilo najít pár úhlů, na kterých zmíněné objekty vidět nebyly, ovšem v tu chvíli mi do čistě modrého pozadí připluly mraky. Klasika...
Celá ta situace mi najednou začala připadat strašně absurdní (ano, až teď :D). Opravdu právě na našem vjezdu fotím starý nůž omatlaný marmeládou, který je položený na stěně akvária? Kolik že mi to je? Deset? Nebo jak je možný, že vymýšlím takovéhle kraviny? :D
Takhle nějak to vypadalo...
Připadal jsem si náhle fakt celkem trapně, nicméně jsem chtěl aspoň něco nafotit. Pořád jsem se bál, aby kolem našich vrat zrovna nešel někdo známý, protože hej, jak tohle vysvětlit, aby člověk nevypadal divně? "Jé, ahoj, toho si nevšímej, jenom tady fotím ilustraci k mé básničce o vraždě." Tak to asi ne...
Focení bylo díky mému rozpoložení celkem rychlé, nicméně nějaký výsledek se dostavil. Aktuálně mám pocit, že s níže přiloženou fotkou můžu být celkem spokojen, ovšem zároveň nevylučuju, že se k tomuhle námětu ještě někdy v budoucnu vrátím a pokusím se výsledný poloabstraktní výplod nějak vylepšit. Zatím je ale připravená v mé budoucí básnické sbírce s pořadovým číslem 4 na případné vytisknutí.
...a takhle nějak to dopadlo.
Na závěr bych se chtěl omluvit těm, kteří očekávali nějaký informačně či umělecky hodnotný článek. Dneska jsem se s vámi chtěl prostě jenom podělit o jednu z mnoha zvláštních situací, které mi přišly do života v rámci focení, to je vše. :D
- - -
A co vy? Máte také nějakou podobnou zkušenost s nějakým absurdním postupem při focení, nebo jsem takhle divnej jenom já? Určitě mi dejte vědět, rád si přečtu o cizích peripetiích... :D
Komentáře
Okomentovat