I muži mají své (kuchařské) dny

Jelikož prázdniny pro mě znamenají více času, rozhodl jsem se, že se projevím nejen fotograficky, ale také kuchařsky. Tím pádem byly hned dva obědy za sebou (neděle + pondělí) pouze v mé režii. A co že to bylo k jídlu?

---

V neděli jsem si někdy během snídaně vzpomněl na to, že jsem se den předtím koukal na Livienin blog, kde jsem zahlédl i TENTO článek. A já dostal strašnou chuť udělat si své vlastní minipizzy. Vzal jsem si tedy k ruce recept na naše oblíbené pizzatěsto, pustil jsem si k tomu Óčko a už to jelo.

Těsto: 1,5 hrnku hladké mouky, balíček sušeného droždí, půl hrnku vlažné vody, kávová lžička soli, 2 polévkové lžíce oleje

Jakmile se těsto odsunulo do ústraní kvůli nykynutí, přistoupil jsem ke krájení šunky, papriky a tak dále. Jelikož byly v plánu MINIpizzy, musel jsem všecko nakrájet na menší dílky než obvykle (kromě rajčat, ale o tom až později). Strouhaný sýr nám sice došel, ale chytrý člověk nezoufá a vezme zavděk i sýrem plátkovým, který se tak rázem změnil na (skoro)úhledné obdélníčky.

Co přišlo na minipizzy: kečup, paprika, rajčata, šunka, oregano, grilovací koření, eidam, Kiri, hermelín, rozkvedlané vajíčko na potření okrajů

Těsto mi sice nějak extra nenakynulo, ale nakonec to stačilo. Tím pádem jsem mohl přistoupit k vyvalování těsta, ze kterého jsem následovně pomocí skleničky vykrajoval kolečka. Ty pak přišla na plech. Okraje jsem potřel rozkvedlaným vajíčkem, a doprostřed jsem umístil přiměřené množství kečupu. Pak jsem si to rozdělil na dvě části - jedny pizzy budou zeleninovo-šunkové, druhé sýrové.

Na zeleninovo-šunkové přišlo kolečko rajčete (taková "podložka"), na které jsem nandal trochu papriky a šunky. Na sýrové minipizzy pak přišel eidam, doprostřed kousek hermelínu a okolo jsem na čtyři místa přidal trochu Kiri. Celé to pak dostalo posypku oregánem, "zel-šun pizzy" pak jako bonus i grilovacím kořením, aby to dostalo takovou tu výraznější chuť. A šup s tím do trouby (já ji měl předehřátou na 220°, ale peklo se to docela pomalu, takže by bylo možná lepší trochu zvýšitt teplotu). A jakmile bylo upečeno, zasedlo se k jídlu a pizzy za chvíli zmizely. A já to chápu, protože to vám musím říct - ty sýrové pizzy byly naprosto dokonalé. ;)

------------------------

A v pondělí přišel další geniální nápad. Jelikož jsme se opět nemohli dohodnout, co bude k obědu, vzal jsem to do svých rukou a udělal jsem čínu. No, ona to není úplně čína, je to takový kříženec mezi čínou a rizotem, ale to je vedlejší. Hlavní je, že to patří mezi moje nejoblíbenější jídla (stejně jako pizza).

Mikova čína: rýže, kuřecí maso (ideálně prsní nebo stehenní řízky), sojová omáčka, bramborový škrob, olej, vaječný žloutek, sůl, rajčata, paprika, čínské zelí, a popřípadě i arašídy, na které jsem ale tentokrát zapomněl ;)

Nejprve jsem nakrájel kuřecí maso, na které jsem pak nandal "marinádu", která se skládala ze sojové omáčky, bramborového škrobu, oleje, vaječného žloutku a soli. Pak maso putovalo do lednice. Mezitím co se marinovalo, nakrájel jsem si veškerou zeleninu.

Po, řekněme hodině, kdy se maso marinovalo, jsem ho z lednice vyndal, a hodil s trochou oleje na pánev. Zároveň jsem dal vařit rýži. Jakmile bylo oboje hotové (klid, nemusí to být zároveň, a kdyžtak si můžete rýži uvařit dopředu), stačilo rýži přisypat k masu. Pak tam přilít ještě trochu sojovky a přihodit papriku. Jakmile paprika začala měknout, byl čas na pánev přihodit i rajče se zelím. A jakmile změklo i zelí, bylo jasné, že je hotovo. Tadá, a skvělý oběd je připravený. ;)

PS: Na tomhle receptu je super, že se může pracovat 100% od oka. Ale pokud byste chtěli přesnější recept, tak já vařil ze 2 pytlíků rýže, 2 stehenních řízků, 3 lžiček bramborového škrobu, 2 lžic oleje (+ na trocha na pánev), 2 rajčat a 1 papriky. Sojovku, sůl a zelí si budete muset odhadnout sami. ;)

------------------------